Chovatelé kontrolovali plameňáky. Někteří v zoo žijí od založení chovu v roce 1978
Olomoucká zoologická zahrada kontrolovala zdravotní stav svých plameňáků. Chovatelé museli být zvlášť opatrní, protože jde o extrémně zranitelné ptáky. Ve skupině stále žijí jednotlivci, kteří do svatokopecké zoo přišli v roce 1978, kdy se chov plameňáků zakládal. Patří k nejstarším obyvatelům zahrady.
V zoo proběhla kontrola kroužků, pohlaví i čipů a kroužkovala se i mláďata. "U takto zranitelných ptáků s vysokým rizikem úrazu musí být člověk při této činnosti obzvláště bedlivý a opatrný. Je zásadní, že se vše podařilo bez jediné komplikace," poznamenal zoolog Jan Kirner.
Plameňáky růžové chová zahrada od roku 1978, kdy prostřednictvím proslulého Josefa Vágnera dovezla deset jedinců z Egypta. Tehdy obývali současný výběh klokanů rudých. Později se přesunuli do míst pod pavilonem opic. Výběh zoo postupně zvětšovala a vybudovala i novou voliéru.
"Někteří plameňáci dovezení z Egypta stále žijí a svým věkem téměř 50 let patří k nejstarším obyvatelům zahrady. V Zoo Olomouc se vyklubalo celkem 119 mláďat," uvedla mluvčí zoo Iveta Gronská.
Plameňák může vyblednout, když nemá správnou stravu
Plameňák růžový je poměrně velký pták, žije ve velkých koloniích až o 1 milionu jedinců v Evropě, Francii a Španělsku, dále se vyskytuje v Africe, střední a jižní Asii. V potravě musí mít dostatek karotenoidů, které dávají plameňákům typickou růžovou barvu. Bez přítomnosti těchto barviv ptáci vyblednou. Zobák zastává funkci filtru. Plameňák do něj nabírá vodu, spodní čelistí cedí potravu, a vybere tak i mikroskopické části. Živí se planktonem.
Plameňák staví hnízda z bahna a jílu do tvaru bábovky na okraji vodních ploch. Snáší jedno nebo dvě vejce, na nichž sedí oba rodiče. Mláďata se rodí šedá s rovným zobákem, který se po třetím týdnu života začíná zakřivovat. Dospívají v 5 letech a přebarvují se ve druhém roce. Rodiče mláďata krmí kaší, kterou vyvrhují z volete.
