Ve dne noc a naopak. Pavilon netopýrů v Zoo Olomouc prochází rekonstrukcí

Domeček pro živočichy s noční aktivitou neboli pavilon netopýrů v zoo na Svatém Kopečku je v závěrečné fázi rekonstrukce. Expozice se pro návštěvníky otevře v březnu, nyní se postupně budou vracet do pavilonu jeho obyvatelé – klokánci králíkovití nebo kaloni zlatí. Noční šelmy fenci budou mít v zoologické zahradě nový domov a výběh.
Pavilon netopýrů byl v olomoucké zoo postaven v roce 1999 a v těchto dnech vrcholí poslední práce na jeho rekonstrukci. „Došlo k výměně střešní krytiny, podhledů, výměně parkosů, skel, světel a nové výmalbě. Prozatím se do něj navrátil klokánek králíkovitý, kaloně rodriguezské čeká přesun příští týden,“ upřesnila zooložka Jitka Vokurková.
V pavilonu panuje obrácený světelný režim, jelikož kaloni patří ke zvířatům s noční aktivitou, přes den se jim tedy simuluje tma, aby je návštěvníci spatřili aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku.
Pro návštěvníky se dveře pavilonu otevřou již od března a nově se uvnitř setkají s kdysi původními obyvateli kusu liščími. Fenci najdou nový domov na vrstevnicové cestě a budou k vidění tedy i ve venkovním výběhu. „To pro ty návštěvníky, kterým se do společnosti kaloňů příliš nechtělo a mrzelo je, že fenky nevidí,“ podotkla Jitka Vokurková
Aktuální obyvatele pavilonu klokánky králíkovité chová olomoucká zahrada od roku 1999, doposud se podařilo odchovat celkem 20 mláďat. Klokánek králíkovitý je řazen do samostatné skupiny takzvaných krysích klokánků, žije v lesnatých oblastech Austrálie. Je to striktně samotářský noční živočich, přes den pobývá v hnízdě. Kolonizace a rozvoj zemědělství s sebou přinesla vykácení lesů a křovin, ve kterých klokánci žili, nové potravní konkurenty, králíky, a nové predátory, hlavně lišku. To ve svém důsledku vedlo k rychlému úbytku klokánků a již na začátku 20. století z většiny svého bývalého území zmizeli. Jediným místem, kde se klokánkům podařilo přežít, byly lokality na jihozápadě Austrálie. Spolu s dalšími devíti druhy se považuje za předky pravých klokanů. V přírodě pije vodu jen minimálně, vystačí si s vodou obsaženou v jeho nejoblíbenější potravě - houbách. Živí se převážně podzemními plodnicemi hub. Potravu doplňuje cibulemi, hlízami, semeny a pryskyřicí.
Zdroj: Zoo Olomouc















