Olomoucký chemik testuje slibné lithiové baterie se sírou. Dostal grant 150 tisíc eur
Fyzikální chemik Michal Otyepka z Olomouce, který zkoumá využití nanomateriálu v lithium-sirných bateriích, dostal jako jediný z České republiky prestižní grant Evropské výzkumné rady ve výši 150 tisíc eur. Skladování energie je klíčovou podmínkou přechodu na čistou elektřinu, baterie se sírou jsou jedním ze slibných řešení.
Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých materiálů – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci uspěl s grantem u Evropské výzkumné rady již podruhé. Výzkumníci tak nyní mohou připravit dostatečné množství nanomateriálu na bázi fluorografenu a ověřit jeho využití v lithium-sirných bateriích.
Vědci využili zkušeností s takzvanou 2D chemií a pravidly dvojrozměrného světa ultratenkých uhlíkových nanomateriálů a podařilo se jim vyvinout slibný sírou funkcionalizovaný grafen.
"Tato jednoduchá metoda by mohla být velmi efektivní pro výrobu lithium-sirných baterií s vysokým výkonem, stabilitou i dlouhou životností. Tyto vlastnosti jsme prokázali v laboratorním měřítku a díky projektu budeme moci výrobní postup vylepšit a materiál ověřit při průmyslovém testování v reálných zařízeních," vysvětlil Otyepka. Na jednoletý projekt získal dotaci 150 tisíc eur.
Síra je šetrný, dostupný a levný materiál
Lithium-sirné baterie jsou jednou ze slibných možností, jak řešit rostoucí poptávku po energii. Síra je ekologicky šetrný, dostupný a levný materiál, baterie s jejím využitím se navíc obejdou bez toxických kovů, jako jsou nikl či kobalt.
Nevýhodou síry dosud byla její nízká vodivost a rychlé snížování kapacity. "Mezi uhlíkovou páteří fluorografenu a sírou jsme vytvořili pevné vazby. Tím bráníme postupnému uvolňování síry při nabíjecích a vybíjecích cyklech. Materiál má vynikající výkon, vysokou kapacitu i velkou stabilitu. Pro praktické využití je příznivé i to, že vstupní surovina, běžně užívaný průmyslový lubrikant, je snadno dostupná,“ popsal další vědec Aristides Bakandritsos.
Letošní grant není první, který směřuje do olomouckého institutu. V roce 2020 Otyepka získal grant na testování jednoho z grafenových derivátů pro ukládání energie v jiných zařízeních – superkondenzátorech.
