Přísně tajná podzemní ústředna se otevře veřejnosti. Bunkr u Olomouce měl ustát i jaderný výbuch
Čtyři podlaží pod zemský povrch sahá v minulosti přísně utajovaný komunikační komplex v Přáslavicích u Olomouce. Objekt, který měl vydržet i případný nedaleký výbuch atomové zbraně, se v červnu otevře návštěvníkům pro zážitkové prohlídky. Bunkr byl součástí kabelové sítě, která měla umožňovat telefonickou komunikaci i za situace válečného konfliktu.
Bývalý vojenský areál za Přáslavicemi u Olomouce tvoří několik budov. Ta hlavní má dvě nadzemní podlaží, to důležitější se ale v minulosti odehrávalo v podzemí. Po schodišti se za dekontaminační smyčkou sestupovalo do přísně střeženého komplexu. Zde mohli vojáci a technici přežít až deset dní bez jakékoliv pomoci zvenčí.
V objektu v současnosti podniká soukromá firma Flenexa plus, která zde má například aquaponickou farmu pro celoroční pěstování rostlin. Nyní budou moct na místo s unikátní minulostí zavítat nejen příznivci vojenské historie.
„Rozhodli jsme se zpřístupnit bunkr veřejnosti. Na letní měsíce chystáme zážitkové skupinové prohlídky. Interiér bunkru je velmi zachovalý a nabízí mnoho zajímavostí,“ říká Michal Netolický, jednatel společnosti Flenexa plus.
Kvůli zachování telefonické komunikace i při válečném konfliktu se vedení tehdejšího režimu rozhodlo vytvořit v Československu záložní kabelovou síť, která měla různé centrály ve zodolněných objektech mimo velká města. Pro vybudování jedné ze sedmi záložních zesilovacích stanic padla volba také na Přáslavice. Za vesnici tak podle pamětníků jezdily domíchávače s betonem dnem i nocí. Výstavba areálu nedaleko vojenského prostoru Libavá zabrala šest let.
„Na stavbu dohlížela armáda. Dělníci, kteří na stavbě pracovali, byli dovezeni z co nejvzdálenějších koutů země, aby se tím eliminovalo riziko vyzrazení. Všichni navíc museli projít školením o zachování mlčenlivosti a do hotových částí bunkru již neměl nikdo přístup,“ dodává Netolický. Areál byl poté podle informací ministerstva obrany v majetku Správy dálkových kabelů Praha. „Podle dostupných záznamů zde armáda pro potřeby střežení vytvořila v roce 1974 strážní jednotku, která zrušením objektu v roce 1993 zanikla,“ uvedl Antonín Laibner z Agentury hospodaření s nemovitým majetkem Ministerstva obrany.
Pozůstatek strategické lokality mohou nyní ve vyhrazených termínech prozkoumat návštěvníci z řad veřejnosti. První prohlídky jsou v plánu na 11. června, další pak na 2. července. Zájemci si musí vstupenku koupit předem na internetové stránce.
V podzemí se nacházejí dodnes zachovalé telekomunikační zařízení včetně záložních zdrojů energie, které by svojí kapacitou mohly obsloužit menší město. Jde totiž o obrovské lodní diesel agregáty typu Buzuluk Komárov. Pro obsluhu bunkru a telekomunikací byly v objektu vybudovány ložnice, umývárny, kuchyně, jídelny i ošetřovna. „Na svoji dobu se jednalo o luxusně vybavený vojenský objekt. Záclonky i falešná okna vyplněná plakáty měla za cíl evokovat stav normálnosti, i kdyby venku zuřila jaderná válka,“ podotkla Kateřina Pašková ze společnosti Flenexa plus.
