Bezzásahové zóny v Jeseníkách už mají dva a půl tisíc hektarů. Je to naše vítězství, tvrdí ochránci přírody
Na téměř dva a půl tisíce hektarů se nyní v nejcennějších oblastech Jeseníků rozšířily podle ekologů klidové a bezzásahové zóny. Ochránci přírody tvrdí, že je to jen díky vytrvalé kritice špatných rozhodnutí správy chráněné krajinné oblasti. Její vedení by mělo okamžitě odejít. Správa to odmítá.
Podle koordinátora Hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupila se ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky stala agentura na povolování výjimek pro těžaře dřeva kvůli kůrovci.
"Orgán státní správy, který má na základě platných zákonů hájit ochranu přírody, tak nečiní, a namísto toho patrně prosazuje jiné zájmy. To je nepřijatelné, stejně jako zásahy v rezervacích. Nejlepším řešení je vyhlášení Národního parku Jeseníky," sdělil v tiskové zprávě Dokoupil.
Loni na jaře správa vydala sérii výjimek na těžbu dřeva kvůli kůrovci v Národní přírodní rezervaci Praděd, Králický Sněžník a Šerák-Keprník. Ekologové se proti tomu odvolali k ministerstvu životního prostředí, které správě nařídilo, aby o výjimkách znovu rozhodla. Správa nedodržela lhůty a ekologové podali stížnost. Teprve na začátku května správa vydala nová rozhodnutí.
"Podařilo se nám tak zachránit více než 2400 hektarů divoké přírody, což je revoluční úspěch v rámci celé ČR. Správa nerespektovala metodiku a pravidla stanovená ministerstvem a nerespektovala dokonce ani zákonem stanovené lhůty. Museli jsme správu doslova donutit, aby vydala nové podmínky s lepší ochranou pro nejcennější přírodu na Moravě. Očekáváme, že ministerstvo odpovědné úředníky co nejdříve odvolá," prohlásil předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Vedení chráněné krajinné oblasti a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, pod kterou správa spadá, to odmítají. "Rozhodnutí, která naše agentura vydala, zohledňují formální požadavky ministerstva životního prostředí. Rozsah porostů, ve kterých by se kůrovec mohl vyskytovat a ve kterých se proti kůrovci nebude zasahovat, se v zásadě nemění. Jejich vymezení vychází z odborných hodnocení a v žádném případě není předmětem licitací s účastníky řízení," reagovala pro ČTK Karolína Šůlová z agentury ochrany přírody.
Šůlová tvrdí, že rozšíření klidových zón je pouze opticky větší, protože se k bezzásahovým plochám připočítaly také lokality s porosty kleče, alpinské trávníky či mlaziny. To však Bačík vyvrací, podle něho jde striktně o lesní porosty.
Naposledy ochránci přírody upozornili například na tisíce mladých stromků, které zničily těžké stroje v přísně chráněných oblastech v okolí vrcholu Přední Jestřábí. Původně ekologové dokonce mluvili o podezření na únik ropných látek, to však odborná chemická analýza neprokázala.
Podle lesáků mohou některé kroky opravdu působit rozporuplně. "Jednou z takových situací je i popisované poškození náletových dřevin, které se v lesních porostech vysemení v počtech stovek tisíc kusů. Takové nálety je potřeba vždy opakovaně a systematicky redukovat, aby stromy získaly vhodné podmínky a dostatečný prostor pro svůj růst. Poškození náletů po průjezdu lesnické techniky na někoho možná může působit hrozivě, ale v tomto případě bude využito k podpoře přirozené diverzity porostů," tvrdí Arnošt Buček, jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc.
