Prostějovskou hvězdárnu čeká přestavba. Kraj se nebrání originálním architektonickým návrhům

Shodou okolností jde o první architektonickou soutěž Olomouckého kraje vypsanou podle regulí České komory architektů. Náklady na projekt jsou 770 tisíc korun, své návrhy musí architekti předložit do poloviny září.  

"Hvězdárna je netypická stavba, proto věřím, že také návrhy přihlášené do architektonické soutěže budou představovat originální díla, která dají hvězdárně moderní a neotřelou podobu. Chceme, aby se návštěvníci uvnitř cítili pohodlně, vnímali nekonečnost vesmíru a hvězdy měli takřka nadosah," uvedl v tiskové zprávě radní Olomouckého kraje pro oblast kultury Jan Žůrek (Spojenci).

Podle něho je to pro architekty jedinečná příležitost, protože žádná další podobná hvězdárna v regionu není. Architekti by měli přijít s novou podobu planetária, přednáškového sálu, astronomické pozorovatelny a propojit hvězdárnu s okolním parkem.

"Není pochyb o tom, že si hvězdárna zaslouží modernizaci. Samotná stavba i retro interiér připomínají doby dávno minulé," podotkla také krajská radní Zdeňka Dvořáková Kocourková (PirSTAN). 

Budování prostějovské hvězdárny začalo v roce 1953, historie zdejších hvězdářů se však začala psát ještě o několik let dřív. Už v roce 1948 totiž na střeše 5. národní školy chlapecké odstartovala stavba hvězdářské kopule. Dokončena byla v říjnu roku 1949, ale už zanedlouho bylo jasné, že prostějovští astronomové by si zasloužili vlastní samostatnou hvězdárnu.

Bez úsilí a nadšení zakladatele Adolfa Neckaře by však žádná hvězdárna ve městě nevyrostla. Nadšený pozorovatel oblohy strhnul místní obyvatele takovým způsobem, že se v roce 1955 v takzvané akci Z sami na stavbě podíleli. 

Hvězdárna se nakonec otevřela v dubnu před 61 lety. V roce 2012 se stala součástí Muzea a galerie v Prostějově. Po celou dobu je otevřená pro veřejnost a nabízí pozorování slunce, noční oblohy a vzdělávací programy pro školy, získala si tak velkou popularitu.