Odborníci z olomoucké zoo kroužkovali ohrožené luční duchy. Tak říkají chřástalům
Olomoucká zoologická zahrada se zapojila do ochrany chřástala polního, kterého ohrožují žací stroje, dobytek a vysoušení luk. Cílem je monitoring hnízdišť a jejich lepší ochrana. Na Šumavě projekt probíhá již od roku 2010 a kromě olomoucké zoo na něm spolupracují také zahrady v Plzni a Jihlavě.
"Opeřence kroužkujeme, měříme délku křídla, zobáku, ocasu, nártu, vážíme a určujeme stáří. Letošní červnové mapování přineslo 16 volajících samců, z nichž se 10 podařilo odchytit, a dokonce mezi nimi byli dva jedinci, kteří byli na stejných lokalitách už před rokem. Je až neuvěřitelné, že tak malá slepička za tu dobu zvládla otočit Afriku, v pořádku se vrátit na stejné místo uprostřed Šumavy a ucházet se o přízeň samičky. Ve srovnání s minulým rokem došlo k vzestupu, ale obecně je trend populace klesající," vysvětlil v tiskové zprávě olomoucký zoolog Jan Kirner.
Zoologové vyrážejí do terénu večer, neodradí je například ani bouřka. Kroužkování chřástala nazývají chytáním lučního ducha. "Šumava, 22:30, ukrutná bouřka a skupina přírodovědců se chystá na výpravu. Počasí se naštěstí brzy umoudřuje, zastavujeme se na okraji zamokřené horské louky a posloucháme. Z louky slyšíme volání dvou rozvášněných samečků. Nazouváme broďáky a razíme si cestu v půlmetrové trávě směrem, odkud se ozývají zvuky," popisuje výpravu Kriner.
Zoologové se dostávají asi na dvacet metrů od zvuků. "Krčíme se k zemi, pouštíme hlasovou provokaci a chystáme podběrák k odchytu. Hlas se pomalu, ale jistě přibližuje. Už je zatraceně blízko, jeho síla trhá ušní bubínky. Ani nedutáme. Slyšíme, jak si luční duch nekompromisně razí cestu vegetací rovnou k nám. A v tom nám zvíře probíhá pod nohama a útočí na reproduktor, z něhož se ozývá hlas konkurenta. Jeden rychlý pohyb podběrákem a je náš," vypráví zoolog.
Odborníci poté chřástala kroužkují, měří délku křídel, zobáku, ocasu, nártu, zvíře váží a určují stáří. Pořídí fotografie a samečka vzápětí vypouští zpět na svobodu. "Ani na moment ho odchyt neznepokojil. Prakticky okamžitě začíná opět chřástat," dodává zoolog.
Chřástal polní patří do čeledi krátkokřídlí stejně jako třeba známější jeřábi. Je tažným ptákem, který zimu tráví v Africe a do České republiky přilétá v květnu, kde hnízdí na podmáčených loukách. Ty jsou pro něj naprosto klíčové. Zemědělství si však vybírá svou daň i na horských loukách, které jsou sečeny několikrát za sezónu. Chřástali tak nemají dostatek času k vyvedení mláďat a mnoho je jich také při sečení usmrceno. Spolu s intenzivní pastvou dobytka a vysoušením luk to způsobuje rychlý pokles populace.
