Ecce Homo Park hostí unikátní výstavu angličáků. Stávala se na ně fronta jako na banány, vzpomíná sběratel
Nejen burácející veterány automobilového průmyslu si budou moct prohlédnout v průběhu víkendu návštěvníci tradiční šternberské události Ecce Homo Historic. V expozici Ecce Homo Park se slavnostně otevřela výstava s názvem Fenomén sběratelství autíček. Exkluzivní kolekce angličáků sběratele Romana Gronského čítá přes tisíc atraktivních kousků.
Dlouhé fronty jako na nedostatkové banány a další exotické ovoce museli v 60. letech minulého století vystát před tuzemskými prodejnami s hračkami lidé, kteří chtěli svým dětem koupit propracované modely autíček, tedy takzvané angličáky.
Autíčka dovezená z Velké Británie byla tehdy pro děti velká vzácnost a dědila se z generace na generaci. Angličáky se také často staly objektem zájmu sběratelů. „Sbírání autíček je druhým nejrozšířenějším sběratelským koníčkem po filatelii,“ říká Roman Gronský, který autíčka sbírá od roku 1963 a více než tisíc svých angličáků od pátku vystavuje ve šternberském Ecce Homo Parku.
Například v Olomouci byly první angličáky podle Gronského k dostání před vánočními svátky v roce 1962. Do nabídky je tehdy zařadilo hračkářství v centru města. „Koupit si angličáka v té době u nás nebylo snadné. Překážkou nebyla cena, ale skutečnost, že se tyto modely autíček prodávaly jen v malém počtu a jen ve vybraných prodejnách, a to zejména jako obohacení předvánočního trhu,“ vylíčil Roman Gronský. Podle pamětníků měly angličáky v dlouhodobé nabídce jen prodejny Tuzex, ve kterých lidé mohli nakupovat za speciální poukázky zvané bony.
Od konce 60. let si Češi a Slováci angličáky často přiváželi z cest do „západní“ ciziny. „Tehdy se nevozily jen matchboxy, ale podobné modely, které vyráběly i další firmy v Británii, Spolkové republice Německo a Francii,“ podotkl sběratel. Například britská firma Lesney v 60. letech minulého století vyráběla více než 100 modelů automobilů. „Odhaduje se, že do roku 2005 vyrobila přes tři miliardy kusů,“ dodal Gronský. Autíčka z produkce firmy Lesney byla k dostání i v Československu.
Do socialistického Československa často mířily modely autíček, které měly oproti skutečnosti například jinou barvu sedaček či kol. Sběratelé na to přišli s odstupem času při porovnání svých angličáků s oficiálními katalogy. „Místo, aby tyto vadné výrobky firma vyhodila, tak je dodala do tehdejšího Československa,“ vysvětluje Roman Gronský. Nyní mají tyto rarity díky své odlišnosti od sériově vyráběných autíček na sběratelském trhu mnohonásobně vyšší cenu. Větší počet angličáků se objevil mezi tuzemskými sběrateli v roce 1974. „Stalo se tak nedlouho po uhašení požáru ve Veletržním paláci v Praze, kde byly sklady Tuzexu s bednami autíček,“ zmínil další kuriozitu znalec angličáků z Olomouce.
Nabídka autíček na tuzemském trhu se v 70. a 80. letech postupně rozšiřovala a jejich dovoz prudce vzrost po roce 1989, kdy padly obchodní bariéry. Dlouhé fronty kvůli angličákům tak podle Gronského mohou současné mladé generaci připadat jako sci-fi. Nyní angličáky ve velkých sériích vyrábí čínské firmy a v tuzemských obchodech jsou jich plné regály. Sbírání starých modelů autíček je populární na celém světě, největší sbírky čítají desítky tisíc kusů.
