St 12. 8. 2026Klára
Společnost

V Hanáckém muzeu v Příkazích roste vzácná hrušeň Krvavka. Experti ji našli u hospody

MMichal Šverdík, ČTK2 minuty čtení26. 9. 2022, 20:46
Krvavka
Krvavka · Foto: Hanácké muzeum v přírodě

Vzácná hrušeň Krvavka, ryngle Zelená renklóda, legendární míšeňská jablíčka a další staré odrůdy ovocných stromů rostou v ovocném sadu Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích na Olomoucku. Sad s více než pěti desítkami stromů návštěvníkům připomíná, jak vypadaly zahrady na Hané před 100 lety.

Hanácké muzeum v přírodě je dokladem hliněného lidového stavitelství z Hané. Skládá se ze tří špaletových stodol z první poloviny 19. století a stodoly z roku 1987. Je zde zahrada se sadem a hanácký statek s obytnou a hospodářskou částí z roku 1876. Na jaře byla otevřena raně novověká roubená stodola ze Skaličky na Hranicku.

V sadu roste 54 jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní, meruněk i ořešáků. "Kostru výsadby tvoří stromy staré 60 až 80 let, dále několik stromů z počátku tisíciletí a stromy, které jsme vysadili v minulých dvou letech. Chtěli jsme vytvořit ukázku typických zahrad a sadů před zhruba 100 lety," uvedl Radim Lokoč, který o ovocné stromy v Příkazích pečuje.

Velmi vzácnou hrušeň Krvavku odborníci před několika lety našli u hospody Šipka vedle silnice vedoucí do Litovle na Olomoucku. "Také mezi jabloněmi figurují dříve na Hané běžně pěstované odrůdy Panenské české, Grávštýnské, Lecar, ale i legendární Míšeňské nebo nově vysázená krajová odrůda Pasecké vinné pocházející z nedaleké Paseky," řekl Lokoč.

Krvavka má po rozříznutí červeně zbarvenou dužninu, její chuť je sladká a jemně kořenitá. Plody těchto odrůd jsou podle Lokoče chuťově pestřejší, než je tomu u moderních odrůd. Dříve se totiž hrušky pěstovaly pro různé způsoby využití. Běžně se ovoce zavařovalo, sušilo, vařila se z něj povidla, lisoval mošt, vyráběl burčák či víno, likéry i pálenky.

V příkazském sadu nechybí äni Švestka domácí a Špendlík žlutý nebo proslulá ryngle Zelená renklóda, ze které dříve ženy na Hané připravovaly kompoty. "V letošním roce zasadíme vedle stodoly ze Skaličky moruši, jejíž rouby jsme získali z torza prastaré moruše z nedalekých olomouckých Nemilan," podotkl Lokoč.

Odborníci při výsadbě sadu, připomínajícího tradiční ovocné stromy na Hané, postupovali podle historických záznamů, ze kterých čerpali informace o druhové a odrůdové skladbě bývalých zahrad. Ovocné stromy totiž měly dříve zajistit plody po co nejdelší období roku. "Počínaje třešněmi v červnu a konče jablky, která vydržela do jara," podotkl Lokoč.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Univerzita zve na zatmění Slunce. Pozorovat se budou i PerseidyZ kraje

Na zatmění Slunce zve univerzita a hvězdárna v Přerově. Pozorovat se budou i Perseidy

Návštěvníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého budou moci dnes z její terasy sledovat částečné zatmění Slunce. Po setmění přijde na řadu meteorický roj Perseidy. Součástí akce budou přednášky, komentované pozorování nebo živý videopřenos úplného zatmění Slunce ze Španělska. Pozorovat se bude také v Přerově.

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagrSpolečnost

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagr

Národní premiéry zemědělské techniky, rekordní počet zvířat na přehlídkách, mohutný peršeronský kůň, návštěvnická soutěž s hlavní cenou minibagrem, ochutnávky se šéfkuchařem Romanem Paulusem nebo rady od rybáře Jakuba Vágnera – to a mnohem víc nabízí mezinárodní agrosalon Země živitelka. Největší zemědělská událost roku začíná 20. srpna na českobudějovickém Výstavišti.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook