Slunce s mlhou rozzářilo budovu v obřího anděla. Fotka z Olomouce slaví úspěch na sítích

Dvojici snímků z olomoucké třídy Kosmonautů nahrál na Facebook Václav Imlauf do skupiny Lovci bouřek, extrémní počasí a jiné jevy. Připojil k ní stručný popisek: „Olomouc, 12.11. 15:14.“ 

Neobvykle rozsáhlý světelný efekt spustil během pár hodin lavinu reakcí, komentářů a sdílení. „Ať to má jakýkoliv odborný název, hlavně druhý snímek asociuje stojícího anděla. Zajímavý snímek,“ komentovala například Marcela Žďárková. 

Podle Lukáše Richterka z Katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která se nachází jen nedaleko od vyfocené budovy BEA Centra, se jedná zřejmě o Tyndallův jev. „Jde o zajímavou kombinaci. Před západem slunce se paprsky odrážejí od stěn a hlavně oken výškové budovy. Zároveň se díky mlze uplatňuje takzvaný Tyndallův jev založený na difúzním rozptylu světla procházejícím opticky nestejnorodou soustavou. V tomto případě vzduchem s kapičkami mlhy, jejichž velikost je řádově srovnatelná s vlnovou délkou světla. Projevuje se tím, že dráha paprsku pozorovaná kolmo k jeho směru je viditelná,“ objasnil pedagog z olomoucké univerzity.

K vysvětlení, že jde o Tyndallův efekt, se přiklání i někteří meteorologové. "Pravděpodobně se jedná o Tyndallův efekt, fyzikální jev, který studoval irský vědec John Tyndall v roce 1869. Od té doby mají tyto studie řadu aplikací v oblasti fyziky a chemie. Tento jev lze snadno pozorovat na paprscích světla, když procházejí oblastmi bohatými na pevné nebo kapalné částice, například prach nebo kapky vody," uvedla mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Monika Hrubalová.

"Jsou to sluneční paprsky odraženého světla od oken budovy procházející řídkou mlhou. Vzhledem k tomu, že okna jsou od sebe oddělena, vytváří to dojem paprsků," přidal další možné vysvětlení expert na podobné jevy z Českého hydrometeorologického ústavu Martin Setvák.