Nebráníte divokou a vzácnou přírodu na horách, pustili se ochránci do správy Jeseníků. Ta to odmítá

Ochránci přírody ze Společnosti přátel Jeseníků před pár dny zveřejnili unikátní záběry z fotopastí, které dokládají že v nejvyšších Moravskoslezských horách se patrně usídlil král nebes, orel skalní, a kromě toho zde pobývají také vzácné šelmy, jako jsou vlk nebo rys. 

Zároveň se však pustili do kritiky správy chráněné krajinné oblasti. "Klíč k přežití poslední divočiny na Moravě má Správa CHKO, ale nedělá pro to téměř nic. Místo toho je vstřícná k těžařům, vydává jednu výjimku za druhou a umožňuje plošné vytěžení horských lesů. Za deset let nesplnila zásadní úkol z plánu péče o Jeseníky a nerozšířila rezervace v oblasti Pradědu a Keprníku. Jde o evropsky unikátní přírodu, která nutně potřebuje lepší ochranu," tvrdí předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.

Upozorňuje například na sérii výjimek, ve kterých správa umožňuje při napadení stromů kůrovcem plošné kácení horských lesů, a to na území nejpřísněji chráněné 1. a 2. zóny. Výjimky na rozsáhlé holoseče udělila i v evropsky chráněných horských smrčinách v 1. a 2. zóně, dokonce i v nejstarších porostech pralesovitého charakteru. Tyto těžby jsou podle něho povoleny až do konce roku 2024. 

"Pokud tady chceme mít opravdu Království horské divočiny, je potřeba vytvořit klidová a bezzásahová území alespoň na 10 procentech plochy CHKO. Jeseníky jsou domovem pro vlka, rysa i orla, nebudou ale žít mezi motorovými pilami a harvestory," argumentuje Bačík.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, pod kterou správa Jeseníků spadá, kritiku odmítá. "Při povolování zásahů proti kůrovci se vždy zvažuje, o jak cenné místo se jedná, jiný přístup je v unikátních horských smrčinách, jiný v hospodářském lese. Cílem je nahradit smrkové monokultury smíšeným lesem, který do Jeseníků patří. Holiny, které vznikly zásahy proti kůrovci za pět let největší kůrovcové kalamity v Jeseníkách, jsou přibližně na 4 procentech plochy lesa, postupně se zalesňují a přirozeně zarůstají," reagovala mluvčí agentury Karolína Šůlová.

Díky důsledné ochraně podle ní naopak v Jeseníkách žije například naše největší populace vzácných sokolů stěhovavých, kteří loni vyvedli rekordních 41 mláďat. "To, že v Jeseníkách je již velmi často k vidění orel skalní či orel křiklavý, není nic výjimečného," tvrdí mluvčí.

Bačík oponuje, že sokol je méně náročný druh a zahnízdí klidně i ve městě či na továrním komíně. Orel skalní nebo rys ostrovid mají daleko větší nároky na klidová území. Argumentuje také tím, že Plán péče o CHKO Jeseníky na období 2013 až 2022 zavázal správu připravit návrhy na rozšíření rezervací Šerák-Keprník a Praděd, ale nic se nestalo. U Šeráku by mělo jít celkem o 380 hektarů, u rezervace Praděd pak celkově o 950 hektarů. "Správa promarnila 10 let," konstatoval Bačík.

Mluvčí Šůlová tvrdí, že agentura ochrany přírody péči o horskou tundru a květnaté louky na hřebenech, které jsou unikátní v rámci celé republiky, věnuje dlouhodobě. "Evropské finance v řádu desítek miliónů korun tu pomáhají například vzácným druhům motýlů či rostlin," uvedla.

Ochránci přírody jsou však přesvědčeni, že správa by měla dělat daleko více. Nejlepším řešením by podle nich bylo vyhlášení Národního parku Jeseníky. To však ministerstvo životního prostředí nemá v nejbližší době v plánu.