Prvním mládětem letošního roku v olomoucké zoo je čertice Kameba. Samička pakoně běloocasého
Prvním mládětem letošního roku, které se narodilo v olomoucké zoo, je samička pakoně běloocasého. Dostala jméno Kameba. Porod proběhl v pořádku a bez komplikací, matka se o své mládě dobře stará. Tento druh antilop byl na pokraji vyhynutí.
Kameba se narodila těsně po Třech králích, 7. ledna, až nyní se ovšem s jistotou potvrdilo, že to je samička. Jméno této malé antilopy vzniklo pozoruhodným způsobem.
"Den po Třech králích jsem o jménu přemýšlel. Jelikož je Kameba téměř Tříkrálová a přejeme jí štěstí, zdraví i dlouhá léta, vzešlo její jméno ze spojení prvních slabik Tří králů, Kašpara, Melichara a Baltazara," vysvětlil vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.
"Tato impozantní zvířata mohou návštěvníci vidět nově v letošní sezóně. Pohled na ně se jim naskytne z vyhlídky u velbloudů dvouhrbých a z vláčku, který bude projíždět v nově otevřenými dalšími etapami safari, Safari Austrálie a Arktida," dodal ředitel zoo Radomír Habáň.
Zoologická zahrada Olomouc chová tento druh antilop od roku 1992, kdy získala první čtyři jedince ze Zoo Bratislava. Jde o přímé potomky pakoňů běloocasých, které do zoo ve Dvoře Králové a do ostatních českých a slovenských zahrad dovezl v 70. letech 20. století Josef Vágner z Afriky. V Olomouci se doposud narodilo 57 mláďat. Pakoně chová 27 zahrad v Evropě, v České republice jsou ještě ve Dvoře Králové.
Pakoně běloocasí poutají pozornost zakřivenými rohy, kartáčkem srsti na nose připomínají čerty. "Jejich charakteristickou vlastností je obranná strategie při ohrožení, která spočívá ve vytváření zmatku. Komplikace při chovu této antilopy způsobuje jejich velmi temperamentní chování, občas i složité vztahy jednotlivých členů stáda," popsala v tiskové zprávě mluvčí zoo Iveta Gronská.
Pakůň běloocasý se až do 18. století vyskytoval na rozsáhlém území jižní Afriky. Pohyboval se však na pastvinách, které využíval domácí dobytek, a v polovině 19. století se dostal na pokraj vyhubení. Na soukromých farmách přežilo asi 300 jedinců, kteří jsou základem celé současné populace. Nyní žijí všichni pakoně v zoo a v rezervacích, na světě je přes 11 000 jedinců.
