FOTOGALERIE: Šance pro opuštěné pivovarské sklepy. Proměnu navrhnou studenti architektury
Nadzemní část areálu na ulici Boženy Němcové v Litovli zvaná Vedepka je opuštěná a chátrá, podzemí pak slouží částečně jako sklad například pro technické služby. Letité prostory jednoho ze tří historických litovelských pivovarů mají v budoucnu projít přestavbou v bytové domy. Nejasné je ale zatím využití rozlehlých pivovarských sklepů. Na možné varianty se zaměří studenti architektury z Brna a Prahy.
Sedm studentů architektury z brněnského Vysokého učení technického přivítal litovelský starosta Viktor Kohout (SNK) společně s opozičním zastupitelem Alešem Hubáčkem (Naše Litovelsko) v takřka osiřelém areálu na okraji centra města. Jeho volná část slouží jen k parkování, v budovách se toho děje pramálo. To se má časem změnit, město plánuje investovat do výstavby dvojice bytových domů zahrnujících šestadvacet bytových jednotek.
„Prostor by měl přispět k vyřešení dvou záležitostí v centru města, tedy parkování a bydlení. Jedna z věcí, co nás trápí, je bydlení pro starší občany. Projekt se dokončuje, ale stále je to otevřená záležitost, financování ještě není zajištěno. Přišel nápad zapojit i studenty. Může se stát, že zastupitelé budou mít před sebou víc možností, jak to odstartovat,“ nastínil situaci okolo oblasti s rozlohou přes tři a půl tisíce metrů čtverečních starosta Kohout.
Vedení města před časem schválilo využití místa pro výstavbu bytového domu s občanskou vybaveností. Vznikla architektonická studie a v závěrečné fázi je i příprava projektu. Ten se ale nezaměřuje na využití rozhlehlého pivovarského sklepení z poloviny 19. století. O zachování a obnovu velkorysých, částečně zahloubených prostor začal před časem usilovat litovelský zastupitel Aleš Hubáček. „Jeden z předchozích majitelů byl můj kamarád a před třiceti lety jsem si mohl sklepy prohlédnout. Byl jsem z toho nadšený. Majitelé se v průběhu doby měnili, a nakonec má nemovitost ve vlastnictví město, což byla perfektní myšlenka a jsem rád, že se to podařilo,“ vyprávěl jeden z představitelů litovelské opozice, který ve spolupráci s místními architektkami rozběhl iniciativu na nové a atraktivní využití prostorných sklepních místností. Ty jsou mimořádné mimo jiné i tím, že do nich ani při extrémní povodni v roce 1997 nepronikla voda.
„Postupem času se rozjel projekt města, který by chtěl lokalitu využít pro bytovou výstavbu. Podle mě by bylo vhodné se zabývat i tím, jak prostor využít k občanské vybavenosti, aby lidé byli spokojení a chtěli do města jít bydlet,“ poznamenal Hubáček.
K myšlence na obnovu pivovarských sklepů se tak připojila i místní studentka architektury na VUT, Silvie Drešrová. „Vůbec jsem o sklepních prostorách nevěděla, i když kolem areálu běžně jezdím. Zaujala mě myšlenka, že by lokalita mohla mít i nějaké využití pro mladé lidi, které ve městě nyní chybí. Oslovila jsem pana architekta Jemelku, jestli bychom se sklepy nemohli zabývat pro bakalářskou práci. Nakonec se to vypsalo jako téma a přihlásili se i další spolužáci,“ vylíčila absolventka litovelského Gymnázia Jana Opletala, která je nyní ve čtvrtém ročníku vysoké školy v Brně. Ke snaze o nové využití místa se připojila i litovelská architektka Adéla Chmelová z ČVUT Praha a také studenti z této instituce by měli přinést své pohledy a návrhy.
„Vnímáme to jako velikou příležitost pro Litovel, jde o velice cenné místo. Jedná se o lokalitu na hranici historického jádra, která se zvenčí přimyká k historickým hradbám. Na druhé straně je nábřeží, čímž se potvrzuje atraktivita města přezdívaného Hanácké Benátky. Zatím to z rozhovorů s místními vypadá, že zde chybí mladá, možná i alternativní kultura. Budeme zkoumat možnosti adaptace sklepních prostor pro nějakou veřejnou funkci,“ přiblížil záměr bakalářských prací Vojtěch Jemelka, odborný asistent na Ústavu památkové péče při Fakultě architektury VUT v Brně.
Studenti budou v následujících třech měsících vypracovávat analýzy historie, bytové či kulturní otázky ve městě a podle shromážděných informací každý vytvoří svůj originální architektonický návrh do bakalářské práce. „Můžeme se těšit na širokou paletu různých názorů, což pro město bude hodnotná záležitost. Jako akademici se na to můžeme dívat trochu s nadhledem. Může to nabídnout jiný pohled, ale samozřejmě se zabýváme i reálnou stránkou,“ doplnil architekt Jemelka.
