Samec Malkin překvapil, má několik potomků. Olomoucká zoo patří k nejlepším chovatelům oryxů v Evropě
Hned několik mláďat oryxů jihoafrických přivítala v poslední době olomoucká zoo. Zahrada patří k nejúspěšnějším chovatelům těchto antilop v Evropě, oryxe chová od roku 1973 a za tuto dobu se zde narodilo 334 mláďat. Základ zdejšího stáda tvoří kusy dovezené v sedmdesátých letech přímo z oblasti jejich přirozeného výskytu z Namibie.
Základem stáda se stali oryxové, které spolu s množstvím dalších zvířat přivezl Josef Vágner.
"V předchozím roce jsme měli ve skupině mladého samce Malkina, který byl poměrně nesmělý a nevykazoval ani žádné známky dominance, ani nepředváděl pářící rituály, které u dospělých samců bývají nápadné a nepřehlédnutelné. Proto jsme vlastně ani nevěděli, jestli v této sezóně samice vůbec budou březí. Malkin ale zřejmě přesně věděl, proč přicestoval do olomoucké zoo, ze které mimochodem pocházela jeho babička, a dosáhl toho, že téměř všechny samice v průběhu několika týdnů zabřezly," uvedla zooložka Libuše Veselá.
Oryxe mohou chovatelé ze zimovišť vypustit ven až ve chvíli, kdy je teplejší a stabilnější počasí, většinou se tak děje v květnu. "Čím dříve je vypouštíme, tím dříve samice venku zabřeznou, a tím dříve se pak na zimovišti narodí mláďata," dodala zooložka.
Poddruh africké pouštní antilopy zdobí jedinečná černobílá kresba a typický úhoří pruh na zádech. Jejich skupiny čítají přibližně patnáct členů, někdy se však stáda při svých dlouhých cestách za vodou a potravou setkají a pokračují v počtu až 200 jedinců. Ve skupině panuje přísná hierarchie. "Výsostní postavení je dáno dominantnímu samci, mezi samicemi probíhají vzájemné ritualizované souboje, které vedou k seřazení do hierarchického žebříčku," dodala v tiskové zprávě mluvčí zoo Iveta Gronská.
V přírodě mládě po nakojení od matky samo odchází a zvolí si místo, kde ulehne. Matka se za ním nevydává. Svou pachovou stopou by mohla přilákat predátora. Několikrát denně mládě bučením přivolá, nakojí jej, olíže mu konečník, čímž ho přiměje k vyměšování a nakonec ho dokonale očistí, aby ho případný predátor nevyhledal podle pachu. Poté malý oryx sám odchází zpět do úkrytu. Mládě se první dny téměř nehýbe, leží při zemi, s hlavou přitisknutou k zemi a s ušima ke krku, vypadá jako hromádka písku. Později se mláďata s matkami připojují ke stádu, případně se drží pohromadě ve školkách.
