ANKETA: Velký pátek jako den rozjímání. Dodržujete během Velikonoc tradice?
Během prodlouženého víkendu oslavuje nejen Česká republika Velikonoce. Dnes už člověk většinu věcí zařídí pohodlně v obchodě. Sežene pečeného beránka, pomlázku, a dokonce i nabarvená vejce. Stále se však najde dost lidí, kteří se snaží velikonoční tradice poctivě dodržovat a nezapomínají ani na křesťanský rozměr tohoto období. Jak jste na tom vy?
Dnes je Velký pátek a křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. V katolických kostelech jsou obřady na památku jeho umučení a bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Velký pátek je v Česku zároveň státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě.
Dnešní den je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být dnem pozastavení a rozjímání podobně, jako to člověk koná v den úmrtí svých nejdražších. Měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.
Státním svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen. Od roku 2016 je opět státním svátkem.
V lidové tradici se s Velkým pátkem pojí řada zvyků. Lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš. Řada pověr byla také spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím.
V minulosti se obecně s tradicí Velikonoc pojilo řehtání nebo klapotání. S řehtačkami po vsi obcházeli především chlapci školou povinní. Poprvé vyrazili už na Zelený čtvrtek a naposledy na Bílou sobotu ráno. Cílem bylo projít celou vesnici a pomodlit se u každého křížku. Kromě toho se pomocí řehtaček svolávali lidé k bohoslužbám. Jde o jednu z tradic, kterou v dnešní době uvidíte jen málokde.
Mezi dnešní generací se mluví hlavně o pečení beránka. V minulosti se pekl i jidáš nebo mazanec. Právě jidáš měl tvar zamotaného válečku. Pokud jde o tradiční těsto, ze kterého se jidáše pečou, hlavními surovinami vždy bývaly bílá mouka a med. Naopak mazanec se dříve připravoval ze strouhaného sýru a velkého množství vajec.
Na některých místech muži polévali ženy vodou, vysévali obilí nebo hledali poklady. A říká se, že lidé, kteří něco ztratili, to na Velký pátek zaručeně najdou. A k tomu ještě něco navíc.
