Vědci do boje s přemnoženými komáry v Litovelském Pomoraví nasadí speciální senzory

Se začátkem jara přichází každoročně vysoká aktivita komárů. Ve Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví se podél řeky Moravy rozkládají mokřadní ekosystémy, které jsou pro líhnutí komárů ideálním místem. V případě, že mají komáři ideální podmínky pro vývoj larev, obyvatelé v obcích v okolí lužního lesa se potýkají s komáří kalamitou.

S rizikem přemnožení komárů souvisí podle odborníků klimatická změna. „S rostoucími teplotami vody v tůních se totiž začíná zkracovat doba nutná pro vývojový cyklus jarních druhů komárů. Právě sledování teploty vody a úrovně zaplavení jsou klíčovými parametry pro zvládání aktivity komárů v tak heterogenním prostředí, jako je právě Litovelské Pomoraví,“ upozornil v tiskové zprávě Jan Brus z katedry geoinformatiky.

Proto vědci z Přírodovědecké fakulty UP v několika tůních instalovali senzorové sety, které městům a obcím umožní získávat informace třeba o teplotě vody, vzduchu či okolní půdy. Právě teplota vody totiž patří mezi významné ukazatele, které mají vliv na vývoj larev.

„Primárním sledovaným parametrem je informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní, kterou získáváme pomocí dat z ultrazvukového čidla,“ uvedl Brus s tím, že pracovníci samospráv, kteří mají monitoring tůní na starost, budou moci pomocí vizualizace údajů kvalifikovaně rozhodovat o případném postřiku.

Starostové dotčených obcí projekt vítají. „V minulosti jsme vše měřili odděleně. Na vodních tocích jsme používali hladinometry, protože vývoj komárů souvisí právě s výškou vodní hladiny a teploty. To je takový začátek tohoto monitorován,“ vysvětlil starosta obce Střeň Jiří Nevima. Podle něho je výhoda v tom, že nyní mají všechna potřebná data na jednom místě.

Zároveň podotkl, že je to ojedinělý projekt v rámci Evropy. „V Německu a v Rakousku jsou firmy, které se zabývají hubením komářích larev. To jsou ale firmy, které používají postřiky z helikoptér nebo do tůní aplikují ledové kroupy. My se vydáváme jinou cestou, protože ty naše zimniště nejsou tak rozsáhlá,“ doplnil starosta.

Data o aktuálním stavu líhnutí a početnosti komárů mají pracovníci měst v mobilní aplikaci, která jim obecně ulehčuje práci třeba s navigací v terénu a zakreslování nových líhnišť. Toto sledování by poté odborníkům mělo pomoct identifikovat místa s vysokou koncentrací komářích larev a zjistit, zda je nutné použít larvicid, který hubí pouze komáří larvy.

Cílem projektu MOSPREMA je především optimalizace a minimalizace zásahů nutných pro zvládání kalamitních stavů komárů v CHKO Litovelské Pomoraví a jeho okolí. „Moderní technologie mohou výrazně ulehčit práci jednotlivých pracovníků a napomoci nalézt rovnováhu v tomto křehkém ekosystému,“ dodal Brus.