Kritika na sítích a nenaplněné obavy. Den sousedů v Přerově zval do sociálně vyloučené lokality
Společenské bariéry měla odstraňovat víkendová akce Den sousedů v Přerově, která tentokrát proběhla v Kojetínské ulici. Ta se řadí mezi takzvaně sociálně vyloučené lokality. V místě nedaleko přerovského nádraží bydlí přibližně 160 převážně romských obyvatel, záměr sousedských slavností čelil kritice na sociálních sítích. Na setkání spojené s bazarem knih, oblečení či výsadbou rostlin dorazili zejména místní obyvatelé.
Akce Den sousedů se ve vnitrobloku Kojetínské ulice konal poprvé a na místo ji přivedl přerovský spolek "NE. Jde to", který ve veřejném prostoru v Přerově tyto události organizuje už od roku 2015. „Sousedská slavnost se doteď konala sedmkrát ve městě ve Wilsonové ulici a jednou v Pasáži. Letos je akce spojena s pozvánkou do sousedství, které je pro mnohé neznámé a vstup do něj je spojený s různými obavami,“ řekla za spolek Zuzana Štolcová.
Kvůli Dnu sousedů místní ozdobili vstup do vnitrobloku, připravili pohoštění a vyhlíželi příchozí. Zapojili se i místní lidé sdružení ve spolku Aktivní obyvatelé Kojetínské a Husovy ulice. I oni měli obavy, jak veřejnost pozvání přijme, zvlášť po záplavě negativních reakcí po zveřejněné pozvánce na sociální síti. „Když se taková akce koná, bereme to, že se pro nás něco otevírá a že sem mohou lidé přijít. Mrzí mne, že máme takovou nálepku. Lidé tam třeba psali, ať si sem hlavně nikdo nebere peněženky – a tady ležel baťůžek na lavičce a nikdo si toho nevšímal,“ poznamenala jednatřicetiletá Anna.
Žena v Kojetínské ulici žije od dětství, se zhruba desítkou obyvatel ve spolku Aktivních obyvatel se nyní snaží změnit návyky některých svých sousedů. „Jsou mezi námi i špatní lidé, ale i ti dobří. Snažíme se, aby si lidé, kteří se nechovají správně, vzali z nás příklad, že se dá žít civilizovaně. Ale nikdo nám v té snaze nevěří a nepodpoří nás. A to je chyba,“ doplnila obyvatelka.
Organizátoři Dne sousedů se touto akcí snaží podpořit aktivitu ve veřejném prostoru a komunitní setkávání, podle nich to má velký význam a pomáhá to vzniku nových kontaktů. „Snažíme se přispívat k překonávání společenských bariér. Je fakt, že jsme z toho tady měli těžké spaní, ale dopadlo to dobře. Někteří lidé zvenčí nakonec přišli,“ doplnila zástupkyně spolku, který v Přerově stojí například za akcí Umění v kavárnách, vyzdobením zastávek MHD či za aktivitou, která veřejnosti každoročně otevírá běžně nepřístupné přerovské dvorky.
Kojetínskou ulici označují místní obyvatelé za jednu z nejproblematičtějších ve městě. Na takzvané pocitové mapě se dostala podle veřejného průzkumu na seznam nejobávanějších míst v Přerově společně s ulicí Škodova a Husova.
Takzvanou sociálně vyloučenou lokalitou může být jak celá čtvrť, tak třeba i jen jedna ulice či dům, kde se koncentrují sociální problémy. Takové místo většina obyvatel často vnímá jako problematické. Ve vyloučené lokalitě mnohdy žije skupina obyvatel s omezeným přístupem ke vzdělání či zaměstnání. Navíc bývají tito lidé často zatíženi exekucemi.
