Rozhodnuto. Státní zastupitelství obnovu procesu s Leopoldem Hilsnerem nepovolí
Státní zastupitelství nepovolí nové přezkoumání více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti, řekl státní zástupce Jan Fichtner. O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru advokát Lubomír Müller.
Svůj podnět opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny. Zda bude na vrchním státním zastupitelství žádat o přezkum rozhodnutí, se advokát rozhodne až po prostudování odůvodnění.
„Je pravda, že ty informace (v listinách) zajímavé jsou, ale v podstatě z nich vyplývá jenom to, že svědek (Petr) Pešák, který tenkrát usvědčil Hilsnera, byl, lidově řečeno, pobuda, člověk spíš nespolehlivý. Nicméně soud už tehdy, když rozhodoval o vině a nevině, se zabýval tím, do jaké míry je Pešák věrohodný, nebo ne. To si prostě tehdy ten soud zodpověděl sám. A já abych teď po více než 120 letech přezkoumával, jestli si to soud zhodnotil správně, když nemám koho vyslechnout? To prostě nejde," řekl státní zástupce z Jihlavy Jan Fichtner.
Práce s listinami podle něho byla náročná. S porozuměním textů psaných z části německým švabachem mu pomáhal okresní archiv. V Národním archivu se snažil dohledat i nějaké věcné stopy z doby vraždy. „Mohlo to být ošacení, vražedná hůl, nechaly by se udělat nějaké testy, ale nic už se nepodařilo dopátrat," řekl Fichtner.
Obnova procesu by podle něj mohla vést pouze k tomu, že by soud konstatoval, že vraždu Hilsner nespáchal. Nebylo by ale možné říct, kdo vraždil místo něho. Obnova procesu ve prospěch již zemřelého možná je. „Ale nemůžeme vést trestní řízení proti osobě, která už zemřela," vysvětlil Fichtner.
U vrchního státního zastupitelství je možné požádat o přezkoumání rozhodnutí nepovolit obnovu řízení. „Takže ta věc úplně nekončí," řekl Fichtner.
Aktivní byl i Tomáš Garrigue Masaryk
Vražda v Polné započala aféru známou jako hilsneriáda. Hilsnerův židovský původ rozpoutal vlnu antisemitismu. S ním se tehdy snažil bojovat i Tomáš Garrigue Masaryk, který nakonec pomohl ke zmírnění Hilsnerova trestu. Po 19 letech ve vězení dostal Hilsner císařskou milost, ale rehabilitován nikdy nebyl.
Povolení obnovy řízení bylo podle Müllera jednou z cest, jak se domoci nového projednání činu, o jehož pachateli existují pochybnosti. V roce 2020 už obnovu řízení nepovolilo státní zastupitelství v Českých Budějovicích.
