Léčba cholery v Prostějově. Skrytý příběh ukazuje zapojení lékaře Brechera
Město Prostějov se zapojilo do mobilní aplikace venkovní hry Skryté příběhy. Při té účastníci poslouchají vyprávění založená na historických událostech a plní jednoduché tematické úkoly. Nejnovějším příběhem, který mohou turisté i obyvatelé objevovat v ulicích Prostějova, je válka s cholerou.
Celkem osm stanovišť obsahuje nový Skrytý příběh v Prostějově, který nese název Válka s cholerou. Při tom se v různých částech města utkají účastníci spolu s Gideonem Brecherem v boji proti nebezpečné nákaze, která ve městě vypukla v roce 1866 po Prusko-rakouské válce. „Pokusíme se přijít na to, co je příčinou tak rychle se šířící choroby a jak jí zabránit. Brecher se spolu s dalšími lékaři usilovně snaží najít v nemocnici kláštera Milosrdných bratří řešení,“ nastínila v tiskové zprávě první náměstkyně primátora Milada Sokolová (ODS).
Po porážce rakouských jednotek proti pruským vojákům u Hradce Králové 3. července ustupovali Rakušané směrem k Olomouci a poté k Vídni. O týden později se poražené a demoralizované zbytky rakouské armády objevily v Prostějově, přičemž za nimi postupovali Prusové.
„Očitým svědkem těchto událostí byl prostějovský židovský lékař, hebraista, učenec a spisovatel Gideon Brecher. Bylo mu 69 let a stále ještě ordinoval v židovském špitále,“ přiblížila badatelka Hana Bartková, členka spolku Hanácký jeruzalém. U Prostějova také došlo ke srážce, čtrnáctého a patnáctého července slyšel z okolí zvuky bojů, protože se střetly 71. pěší rakouský pluk a 44. pruský pluk.
Městem podle badatelky procházela kolona, při které Prusové ukázali svou válečnou kořist v podobě sedmnácti ukořistěných děl, rakouských zajatců a muničních vozů. Výstavu podle badatelky zachycuje také nejstarší fotografie Prostějova. „Fotograf pořídil záběr z prvního patra Černého dvora. Byl to údajně pruský vyzvědač, protože se později v Prostějově objevil v uniformě pruského důstojníka,“ vysvětlila badatelka.
Do 2. srpna, tedy následujících čtrnáct dnů, okupovala pruská vojska Prostějov. Už 17. července se ale objevila cholera. Podle badatelky to léčitel Brecher těžce prožíval, protože jednu válku, v době bitvy u Slavkova už zažil jako osmiletý chlapec.
„Jako lékař se zúčastnil porady svolané 18. července 1866 U Milosrdných. Milosrdní bratři totiž provozovali nemocnici, která se stala v této době vojenským lazaretem a byli zde léčeni nejen vojáci, ale i civilisté. Vedení nemocnice zůstalo v rakouských rukou, pruští lékaři jen vykonávali dozor,“ objasnila historička. Porady se tehdy zúčastnilo deset lékařů, mezi něž patřili i pruští vojenští lékaři a výsledkem byl příslib pomoci v nemocnicích a při zdolávání cholery, která zachvátila vojáky i běžné občany.
Gideon Brecher byl zkušený lékař – praktik, při své práci se potýkal s infekčními chorobami jako byly úplavice, tyfus či neštovice. Cholera byla ale skutečnou pohromou. „Vzpomněl si na několik vln této epidemie v Prostějově – a to v letech 1831-1832, dále v letech 1849-1850 a 1855. V roce 1850 zemřel na choleru jeho dobrý přítel, člen židovské obce a vedoucí zdejší ješivy Moses Katz Wanefried,“ přiblížila Bartková historii cholery v Prostějově.
O této, čtvrté, vlně se dozvěděl, že nese označení asijská cholera a pocházela zřejmě z Indie. Odtud se dostala námořní cestou do německých přístavů, odkud ji pruští vojáci zavlekli na Moravu. Šíření nemoci napomohly samozřejmě špatné hygienické podmínky v tehdejším Prostějově. „Chyběla kanalizace a vodovod. Vodní zdroje byly nakažené fekáliemi. Veškeré vody a splašky byly svedeny do hradebních příkopů, někde do stoky, která ústila do mlýnské strouhy,“ navázala badatelka.
O tom všem podle ní Brecher hovořil i s vedením židovské obce – s rabínem Adolfem Schmiedlem a starostou obce Salomonem Zweigem. O nemoci se vzdělával v lékařských časopisech a obětavě léčil ve své ordinaci, ale i v terénu. Mimo jiné chodil do zřízené cholerové nemocnice v tehdejší Žešovské, dnes Brněnské ulici.
Medicína tehdy neznala původce nemoci, ani spolehlivé léčebné postupy. „Zaměřil se proto na zmírnění projevů nemoci – křeče, bolesti, průjem. Využíval k tomu léčiva, například kafr, hořčičný líh, éter, chloroform, kozlíkové kapky, chlorid rtuťný a různé typy tinktur,“ vyjmenovala různé přípravky, které Brecher svým pacientům podával.
Cholera v Prostějově trvala, podle badatelky, do poloviny října roku 1866. Podlehlo jí 583 obyvatel města a několik desítek obětí z řad vojáků. Celkem na Moravě podlehlo choleře 50 tisíc lidí. Historička upozornila také na různé fámy a nesmysly o tom, že nemoc způsobilo přejídání pruských vojáků, například v podobě úsloví „Žere jako Prajz.“ Stejně tak označila za nesmysly i fámy o tom, že by se neměly jíst okurky a kyselé mléko, ale alkohol je proti nemoci účinný.
V rámci své cesty po Moravě a bojišti Prusko-rakouské války navštívil Prostějov 20. října císař František Josef I. Lékaře a vedení města ocenil Zlatým záslužným křížem s korunou, který udělil starostovi Janu Zajíčkovi, městskému lékaři Janu Borákovi a vrchnímu lékaři v nemocnici Milosrdných bratří Janu Sobelovi.
„Brecher vyznamenané osobně znal a vážil si jejich záslužné práce. Upřímně jim k tomuto ocenění blahopřál, vždyť nesli na svých bedrech důsledky prusko-rakouské války,“ okomentovala ocenění Bartková. Brecherovi se však dostalo také významného uznání. Během jednání obecního zastupitelstva obdržel písemné poděkování za obětavou pomoc v cholerové epidemii.
