Univerzita Palackého třídí gastro. Jedná se o první vysokou školu, která se do projektu zapojila
Do projektu Třídím gastro, který odstartoval před lety v Šumperku, se nově zapojila i Univerzita Palackého v Olomouci. Přidala se tak k firmám a obcím nejen v Olomouckém kraji, které se tříděním zapojují do výroby energie a paliva.
Projekt Třídím gastro od společnosti Energy financial group se zaměřuje na separaci, svoz a energetické zpracování kuchyňského odpadu. Univerzita Palackého se zapojením do projektu stala první univerzitou v Česku, z jejíž menzy putují zbytky jídel do bioplynové stanice v Rapotíně na Šumpersku.
„Nakládání s odpady je z hlediska udržitelnosti na naší univerzitě jedním z velmi důležitých témat,“ uvedla v tiskové zprávě koordinátorka univerzitního udržitelného rozvoje Zuzana Huňková. Dodala, že každý rok se v olomouckých univerzitních menzách vyhazovalo kolem 50 tun jídla. Právě to, podle Huňkové, vedlo univerzitu ke snižování jeho množství.
„S tímto vědomím se i naši studenti rozhodli přijmout zodpovědnější přístup a začít kuchyňský odpad třídit, aby zbytečně nekončil bez využití na skládce,“ navázala koordinátorka. Univerzita nově v kolejních prostorách zavádí sběrné nádoby určené taktéž na kuchyňský odpad.
Není to ale první iniciativa, která z prostředí UP přišla. Se spolkem Udržitelný Palacký spustila kampaň proti plýtvání jídlem. Zároveň vznikla facebooková skupina Free Food UPOL, na které je možné přebytečné jídlo nabídnout dalším zájemcům a zamezit jeho vyhazování.
Na půdě Univerzity se budou objevovat další uzavíratelné hnědé nádoby na sběr gastroodpadu. Do toho patří i potraviny po datu spotřeby, zbytky vařeného jídla, pečivo, ovoce a zelenina. Do kontejneru je možné odpad vyhazovat i s původním obalem, pokud není skleněný. Obsah hnědých nádob poté, stejně jako další kuchyňský zbytky, poputuje do bioplynové stanice, kde by se měl rozložit a následně využít k výrobě nízkoemisního tepla, elektřiny a biometanu.
Do projektu se zapojila řada obcí a měst v Olomouckém, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V nich je možné na různých místech do tmavohnědých popelnic vyhazovat gastroodpad. Mezi oblasti, kde vedení města podpořilo třídění zbytků, je olomoucké sídliště Povel. „S městem Olomouc úspěšně spolupracujeme na sběru a svozu gastroodpadu už téměř dva roky. I proto jsme moc rádi, že se nyní do našeho projektu ‚Třídím gastro‘ rozhodli zapojit také studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého," doplnil ředitel divize EFG Ondřej Černý.
Na sídlišti Povel je rozmístěno 40 zmiňovaných nádob určených k vyhazování zbytků jídla, s jejichž využitím je podle Otakara Štěpána Bačáka (SpOLečně) vedení města spokojené. "Jsme se službou spokojení, protože se lidé naučili kontejnery používat a dávat do nich věci, které tam patří," vysvětlil Bačák, v jehož gesci je mimo jiné i odbor městské zeleně a odpadové hospodářství. Postupem času by chtěl magistrát podporovat a rozšiřovat třídění gastroodpadu. Jako jednu z možností zmínil Bačák model, součástí kterého nejsou běžné nádoby na gastroodpad v ulicích, ale v menších rozměrech přímo v domácnostech. Ty by se následně měly hromadně svážet.
