Lidé mohou s komáry bojovat i online. Vědci z Univerzity Palackého připravili unikátní dotazník
S přemnoženými komáry v Litovelském Pomoraví se lidé setkávají běžně. Místní obyvatelé i návštěvníci se letos mohou zapojit do boje proti nim. Odborníci z Univerzity Palackého totiž připravili online dotazník, díky kterému by měli získat důležité údaje o aktuálním výskytu otravného hmyzu. Získaná data by poté mohli využít při opatřeních k omezení komáří populace.
Dotazníkové šetření poběží do konce letošního září a je součástí projektu MOSPREMA: Predikce a management kalamitních stavů komárů pro zachování biodiverzity v lužních lesích. Data, která vědci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) získají, by následně mohly pomoci k opatřením, které by měly výskyt a populaci komárů v Litovelském Pomoraví omezit.
„S pomocí nejnovějších vědeckých poznatků při něm vzniknou postupy pro integrovaný management území, díky němuž by se měly minimalizovat každoročně se opakující kalamitní stavy komárů,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí UP Egon Havrlant.
Na výzkumu výskytu otravného hmyzu v Litovelském Pomoraví pracují vědci z UP již delší dobu. Vytváří síť senzorů v okolí stojatých vod, pomocí dronů snímkují zájmovou oblast a sbírají data od zástupců zájmových obcí. „Nyní se obracíme i na ty, kteří se v Litovelském Pomoraví a jeho okolí pohybují ať už jako zdejší občané, rekreanti, nebo náhodní návštěvníci,“ vysvětlil hlavní řešitel projektu Jan Brus z katedry geoinformatiky.
Na základě získaných poznatků odborníci vytvoří pokročilý model, který bude soustřeďovat a hodnotit poznatky o stavu krajiny, evidovat plánované a provedené zásahy a predikovat stav území z pohledu rizika vzniku kalamity. „Cílem je snížení koncentrace a termínově přesnější aplikace larvicidů, čímž dojde k zachování nutné přítomnosti komárů v ekosystému, ale bude možné výrazně snížit počet kalamitních stavů, které negativně ovlivňují kvalitu zde žijících obyvatel,“ doplnil Brus.
Výzkum, na kterém se budou respondenti podílet prostřednictvím dotazníku, je unikátní. V informačních zdrojích a odborných publikacích nikdo podobný výzkum výskytu komárů nepopsal. Vědci z UP využívají takzvané pocitové mapy, které umožňují od respondentů sbírat jednoduše data a názory na zájmové lokality.
„Jedná se o prostředek participativního mapování, které je trendem posledního desetiletí, nicméně v podobné studii vedoucí k identifikaci zvýšeného výskytu komárů ještě podle našich poznatků využito nebylo,“ navázal koordinátor dotazníkového šetření Jaroslav Burian, taktéž z katedry geoinformatiky.
Díky dotazníkům se mohou obyvatelé měst a obcí v Litovelském Pomoraví podílet na řešení komářích kalamit, které výrazně snižují kvalitu života v postižených oblastech. Podle vědců je klíčová relevantnost odpovědí. „Prosíme občany o co nejpřesnější a nejpravdivější odpovědi na otázky v dotazníku. Účast v průzkumu je anonymní, ale získané poznatky mohou výrazně nápomoci správné identifikaci problematických oblastí,“ doplnil Burian.
Dotazník, který umožňuje zakreslení problematických oblastí do mapy, je k dispozici na webových stránkách výzkumu.
