St 12. 8. 2026Klára
Společnost

Přerovský objevitel vakcíny proti skvrnitému tyfu Weigl dostane pamětní desku

Ddanielvachek4 minuty čtení3. 9. 2023, 19:32
Město Přerov
Město Přerov · Foto: Statutární město Přerov

Přerovský rodák, který objevil vakcínu proti skvrnitému tyfu, dostane v rodném městě pamětní desku. Za svůj objev byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu a pro Polsko, kde se proslavil nejvíce, je dodnes významným vědcem. Pamětní desku odhalí v úterý.

Rudolf Weigl je takřka zapomenutý, přesto ale významný přerovský rodák. Známý je zejména v Polsku, odkud přerovské radnici přišlo připomenutí objevitele první účinné vakcíny proti skvrnitému tyfu na světě. V Polsku jej zároveň dodnes považují nejen za významného vědce, ale taktéž za hrdinu. Za druhé světové války díky výrobě vakcíny zachránil spoustu lidí před deportací.

„Byli jsme polskou stranou osloveni, ať najdeme vhodné místo pro pamětní desku, která by připomínala Rudolfa Weigla. Jeho rodný dům už nestojí – dnes je v těchto místech autobusové nádraží, takže jsme zvolili budovu, v níž se vzdělávají zdravotníci, kteří mají k jeho oboru působnosti blízko,“ řekl na závěr primátor města Přerova Petr Vrána (ANO), který převzal záštitu i nad konferencí, na níž se sjedou odborníci a na které bude přednášet i přerovský historik Jiří Lapáček.

Za objev vakcíny byl také nominován na Nobelovu cenu, dokonce opakovaně. „V úterý 5. září mu bude u příležitosti 140. výročí jeho narození odhalena ve vstupní hale Vyšší odborné školy zdravotnické v Přerově pamětní deska, ve stejný den se v Městském domě bude konat konference, která připomene nejen jeho práci, ale také životní postoje,“ přiblížila v tiskové zprávě mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Rudolf Weigl se narodil 2. září roku 1883 v rodině řemeslníka a vynálezce heveru Friedricha Weigla. Na svět přišel v domě u přerovského nádraží, kde jeho rodina v budovách bývalých vojenských pekáren vyráběla kočáry.

„Když měl malý Rudolf čtyři roky, jeho otec zemřel – podle vyprávění se mu osudnou stala jízda na tehdy moderním vysokém kole, které testoval,“ poznamenala mluvčí. Rudolfova matka se po roce 1890 odstěhovala do Vídně, později se podruhé vdala a odešla se třemi dětmi do Polska, kam následovala svého muže. „Roku 1895 pobývali v Jaroslavi a později v Jasle, kde začal Rudolf studovat gymnázium. Rodina se pak usadila ve Lvově, kde Weigl navštěvoval polské školy a stal se podle svých slov vlastencem. Po ukončení studia přírodních věd na lvovské univerzitě tu získal doktorát a byl jmenován profesorem,“ vzpomněl ředitel Státního okresního archivu v Přerově Jiří Lapáček.

Od první světové války se Weigl věnoval výzkumem skvrnitého tyfu. K této práci měl všechny předpoklady – byl zoologem, parazitologem, srovnávacím anatomem, histologem a entomologem. Dokonce se stal odborníkem v biologii a patologii vší, které jsou přenašeči zmiňované choroby.

Na začátku druhé světové války, kdy Rudá armáda obsadila Lvov, zachránil díky výrobě vakcíny mnoho osob židovského původu před deportací do sovětských gulagů na Sibiři a kolchozů v Kazachstánu. V tom pokračoval i po obsazení Lvova Němci. „Zaměstnal je v institutu jako živitele vší. Nasazení vší do vlasů pro vědecké účely jim přineslo nejen nárok na vyšší příděly potravin, ale především je to zachránilo od zatčení a deportací. Kromě toho nechal do varšavského ghetta, i do jiných ghett, tajně doručit vakcíny proti skvrnitému tyfu, čímž pomohl zachránit další životy,“ podotkl Lapáček.

Weigl opustil Lvov až na jaře v roce 1944, kdy byl k odchodu přinucený německou armádou. Vybavení institutu vojáci zároveň násilím převezli do Německa, nebo jej sovětští vojáci zničili. Později působil v Krakově jako profesor obecné mikrobiologie na Jagellonské univerzitě a poté na univerzitě v Poznani. Po odchodu do důchodu zemřel jako totalitnímu režimu nepohodlný v Zakopaném v roce 1957.

„Za své zásluhy byl profesor až posmrtně v roce 2003 vyznamenán medailí Spravedlivý mezi národy,“ uvedla polská velvyslankyně Izabella Wołłejko-Chwastowicz. Zároveň vysvětlila, že tuto medaili uděluje Stát Izrael lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války riskovali svůj život při záchraně Židů před holokaustem.

Projekt, který by měl Weiglův život a dílo připomenout, financuje Připomínání polského dědictví v zahraničí Ministerstva kultury a národního dědictví Polské republiky. „Vznikl ve spolupráci Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě, Nadací Silva Rerum Polonarum a městem Přerovem,“ uvedla Chalupová.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Univerzita zve na zatmění Slunce. Pozorovat se budou i PerseidyZ kraje

Na zatmění Slunce zve univerzita a hvězdárna v Přerově. Pozorovat se budou i Perseidy

Návštěvníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého budou moci dnes z její terasy sledovat částečné zatmění Slunce. Po setmění přijde na řadu meteorický roj Perseidy. Součástí akce budou přednášky, komentované pozorování nebo živý videopřenos úplného zatmění Slunce ze Španělska. Pozorovat se bude také v Přerově.

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagrSpolečnost

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagr

Národní premiéry zemědělské techniky, rekordní počet zvířat na přehlídkách, mohutný peršeronský kůň, návštěvnická soutěž s hlavní cenou minibagrem, ochutnávky se šéfkuchařem Romanem Paulusem nebo rady od rybáře Jakuba Vágnera – to a mnohem víc nabízí mezinárodní agrosalon Země živitelka. Největší zemědělská událost roku začíná 20. srpna na českobudějovickém Výstavišti.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook