Mladí lidé hlásají udržitelnost, ale jídlo vyhazují nejvíc, tvrdí experti z Brna, kteří loví v popelnicích studentů
Mladí lidé rádi mluví o udržitelnosti, oblíbili si také bio a eko výrobky. Zároveň ale v jejich domácnostech končí nejvíc potravin v koši. Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) proto spustila výzkum odpadu vyprodukovaného generací Z, při kterém rozeberou popelnice vysokoškoláků. Dvacátníky, které v nehospodárném chování často podporují influenceři, pak naučí s jídlem šetřit pomocí umělé inteligence.
Podle vědců z MENDELU mladá generace plýtvá potravinami nejvíce ze všech, ačkoliv veřejně prezentuje zájem o udržitelnost. Rozhodli se proto rozebrat jejich popelnice a zmapovat, co dvacátníci vyhazují. „Za směsný komunální odpad produkovaný pouze generací Z lze pokládat odpad vznikající na vysokoškolských kolejích. Nicméně abychom mohli hovořit o celé generaci Z, musíme zohlednit také vzdělání a věkový rozptyl v rámci celé cílové skupiny,“ sdělila řešitelka projektu Veronika Antošová.
Studenti kolejí nebudou vědět, že odpad z jejich produkce vstupuje do výzkumu. Výzkumníci k experimentu vybrali deset vysokoškolských kolejí v sedmi tuzemských městech. „Rozborem zjistíme, jaké je reálné množství vyplýtvaných potravin. Také zohledníme kategorie, které v koši končí nejčastěji, a to i v závislosti na ročním období a lokalitě,“ uvedla řešitelka projektu Lea Kubíčková.
Vliv internetu
Minulý rok průměrně každý člověk vyhodil do popelnice sedmatřicet kilo jídla. Podle vedoucí projektu Lucie Veselé jsou na vině i sociální sítě. „Influenceři, kteří mají největší vliv právě na mladou generaci, prezentují fotky dokonale naaranžovaných pokrmů a zvyšují tak nároky na vzhled potravin,“ vysvětlila. V koši tak končí i potraviny, které mají pouze nějakou vadu na kráse, třeba otlučené jablko nebo křivá okurka.
K nadměrnému plýtvání potravinami přispívá podle vědců i uspěchaný životní styl. „Aby lidé ušetřili čas, volí často rychlá občerství nebo vaří z polotovarů. Generace Z také z časových důvodů upouští od zavařování a sušení potravin,“ řekla Veselá. Právě vhodným zpracováním je ale možné jídlo ještě zachránit. Na konci tříletého experimentu chtějí vědci na základě nasbíraných dat vytvořit vzdělávací materiál. Budou pracovat s cílovou věkovou skupinou tak, aby docházelo k úpravě vzorců chování směrem k udržitelné spotřebě a redukci plýtvání. Využijí také umělou inteligenci a zaměří se na pozitivní motivaci.
