Budova prostějovské radnice s prvky secese a okázalými interiéry se stala národní kulturní památkou

Česká vláda schválila za národní kulturní památky čtrnáct radnic v zemi, například malostranskou radnici v Praze nebo starou radnici v Brně.

"Jsem nesmírně ráda, že vláda naši radnici na tento prestižní seznam také zařadila. Naše nádherná radnice je nejen dominantou a symbolem města, ale také častým turistickým cílem. Zápis na seznam národních kulturních památek pro nás znamená, že tu vedle Národního domu máme další skvost. Národní kulturní památky jsou takovou první ligou," pochvalovala si rozhodnutí vlády náměstkyně primátora Prostějova Milada Sokolová (ODS).

Radnice s věží vysokou 66 metrů stojí v centru Prostějova. Její plány vypracoval Karel Hugo Kepka, profesor české techniky v Brně, v letech 1909 až 1911. Stavby se ujali významní prostějovští stavitelé Rudolf Konečný a Josef Nedělník, radnici dokončili v roce 1914. 

Budova má bohatou, okázalou a ojedinělou výzdobu. Sochařské práce provedl Josef Bernauer podle modelů Čeňka Vosmíka, štukatérské Vladimír Pleský a umělecké práce z kovu dělala místní firma firma Vulkania, nábytek dodal Robert Kořalka. Stěny jsou obložené dřevem, torgamentem nebo umělým mramorem, krby jsou z kararského mramoru, stropy se člení do kazet, radnice se pyšní bohatou dekorativní malbou a štukami. Věž s měděnou kupolí a orlojem měla původně stát uprostřed hlavního průčelí, plánované pravé křídlo se však nepostavilo, protože se nepodařilo vykoupit pozemek sousedního domu.

Radniční věž je přístupná pro veřejnost a poskytuje nádherné výhledy na město Prostějov a do širokého okolí, v budově občas probíhají komentované prohlídky. "Mám upřímnou radost, že se naše nová radnice dostala na seznam národních kulturních památek. Každá návštěva, kterou v historických prostorách přivítám, vyjadřuje jednoznačný obdiv k architektuře a výzdobě naší radnice," svěřil se v tiskové zprávě primátor Prostějova František Jura (ANO).