St 12. 8. 2026Klára
Společnost

Jan Kabelík byl pedagogem, literárním historikem i autorem učebnic. V Přerově spoluzakládal muzeum

HHana Bartková4 minuty čtení12. 5. 2024, 10:03
Jan Kabelík byl pedagogem, literárním historikem i autorem učebnic. V Přerově spoluzakládal muzeum
Jan Kabelík byl pedagogem, literárním historikem i autorem učebnic. V Přerově spoluzakládal muzeum · Foto: poskytla Hana Bartková

Významnou osobností moravského literárního života byl pedagog, literární historik a autor učebnic a čítanek Jan Kabelík, od jehož narození nyní uplynulo sto šedesát let. Narodil se v Přerově, kde učil a kde rovněž spoluzakládal muzeum.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Jak Kabelík se narodil 6. května 1864 v Přerově v rodině měšťana Františka Kabelíka a jeho manželky Antonie rozené Lehnerové. V roce 1881 maturoval na přerovském gymnáziu. Poté studoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě pražské univerzity, kterou v roce v roce 1886 úspěšně ukončil.

Učil na krátce na střední škole v Telči. Od roku 1887 do roku 1897 učil na měšťance a gymnáziu v Přerově a následně v Plzni. V letech 1902 až 1923 byl profesorem na Střední průmyslové škole v Praze na Smíchově. Od roku 1918 byl zemským inspektorem pro živnostenské školy.

Už v době svých studií se zajímal o literaturu. Inicioval činnost pražských studentů k poznání bratrské historie Přerova. Byl pravidelným návštěvníkem přerovského Michálkova knihkupectví, kde vznikl literární salón. V něm se scházeli významní kulturní činitelé a spisovatelé Jakub Škoda, František Bílý a František Bartoš. V roce 1885 byl redaktorem 3. Ročníku almanachu Zora.

Byl aktivním členem řady spolků – Moravská beseda (člen výboru), Moravské kolo spisovatelů, Kruh přátel literatury české, Česká akademie věd a umění, Moravskoslezská beseda, Ústřední matice školská (člen výboru) , spolek Radhošť. V Přerově spoluzakládal muzeum.

Svůj hluboký zájem o literaturu a své literárněhistorické znalosti zúročil v publikační činnosti. Přispíval například do Lidových novin, Časopisu Matice moravské a dalších periodik. Byl členem komise při Moravskoslezské besedě v Praze, která pod vedením Františka Bílého sestavila Lidovou čítanku moravskou. Vyšla v roce 1907 v nakladatelství Emil Šolc v Telči. Jan Kabelík do ní přispěl rozsáhlou statí Z doby národního probuzení Moravy. Do učebnice Literatura česká 19. století III. přispěl kapitolou Rozvoj české literatury na Moravě a ve Slezsku v letech 1848–1870.

Byl autorem učebnice O četbě dramat na školách středních (Přerov 1894). Byl také autorem řady čítanek. Mnohé z nich se dočkaly několika vydání. Patří mezi ně například Česká čítanka průmyslová pro školy průmyslové, odborné a pokračovací, Česká čítanka pro ženské školy odborné, Česká čítanka pro první třídu škol středních, Slovenská čítanka a Čítanka pro nižší školy zemědělské.

Z vlastních knih uvádíme například knihy O Shakespearových dramatech v Čechách (vlastním nákladem, Praha 1885) a Povídky ze Shakespeara ( 20 sešitů, Praha Šolc a Šimáček, 1920–1925), Rodina pěvce Slávy dcery (1928). Předmluvou a úpravou se podílel na vydání Babičky Boženy Němcové. Byl také editorem povídek kvasického rodáka, novináře a spisovatele Antoše Dohnala (vlastní jméno Leopold Hansmann). Vyšly pod názvem První povídky hanácké ( první vydání v roce 1906, druhé rozšířené vydání v roce 1924 v Olomouci u R. Prombergera). Napsal k nim také rozsáhlý úvod.

Jeho manželkou byla Karla rozená Šikutová. Měli tři syny. Nejstarší syn Jan Kabelík (1891–1979) byl známým olomouckým lékařem a profesorem epidemiologie a mikrobiologie na Lékařské fakultě UP. Syn Vladimír byl filmovým producentem a scénáristou a syn Václav byl úředníkem na ministerstvu průmyslu.

PhDr. Jan Kabelík žil poslední léta svého života v Praze na Smíchově, kde také 16. října 1928 ve svých čtyřiašedesáti letech zemřel. Jeho památku připomíná pamětní deska na rodném domě na Horním náměstí č. 19 v Přerově. Jeho literární pozůstalost je uložena v Muzeu J. A. Komenského v Přerově.

Nejmocněji projevil se tento vliv při slavnostech velehradských r. 1863. … účastníci poutí těch zapomínali v tomto „Betlémě“ i Jerusalémě našem“ svých kmenových růzností a stykem s poutníky českými i slovanskými se vraceli s povzneseným vědomím národním, čerpajíce z veliké minulosti slovanské Moravy naději v lepší budoucnost svého národa. V té sílily je také knihy české od drobných brožurek až po noviny, znova za politického života zakládané (zvláště „Moravská Orlice a „Našinec“), které se nesly týmž duchem. A jakkoli málokterá z knih, v té době na Moravě vydaných, je ceny trvalé, působily s velkým úspěchem. Hledíce především k vzdělávání lidu jazykem národním, připravovaly přece zároveň cestu literární tvorbě vyšších cílů…
Jan Kabelík, ukázka ze statě Z doby národního probuzení Moravy

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
VIDEO: Detonace na Jesenicku. Pyrotechnici odpálili další výbušniny ukryté v mostuZprávy

VIDEO: Detonace na Jesenicku. Pyrotechnici odpálili další výbušniny ukryté v mostu

Zřejmě mnoho let jezdili řidiči na Jesenicku přes most, v jehož konstrukci byly ukryté desítky kilogramů trhaviny – kyseliny pikrové. První část náloží objevili stavbaři při demolici o víkendu, po vyzvednutí a řízeném odpalu práce mohly pokračovat. Brzy ale dělníci našli ještě větší množství trhaviny a do akce opět vyrazili policejní pyrotechnici.

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagrSpolečnost

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagr

Národní premiéry zemědělské techniky, rekordní počet zvířat na přehlídkách, mohutný peršeronský kůň, návštěvnická soutěž s hlavní cenou minibagrem, ochutnávky se šéfkuchařem Romanem Paulusem nebo rady od rybáře Jakuba Vágnera – to a mnohem víc nabízí mezinárodní agrosalon Země živitelka. Největší zemědělská událost roku začíná 20. srpna na českobudějovickém Výstavišti.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook