Živé pasti ve sbírkových sklenících. V Olomouci začala výstava exotických masožravých rostlin
Vzácné masožravé rostliny z takřka všech oblastí světa budou moct pozorovat ve sbírkových sklenících výstaviště Flora Olomouc návštěvníci expozice nazvané Živé pasti. K vidění budou i masožravé asijské liány či exempláře masožravek staré třicet let. Výstava začíná poslední květnovou sobotu a potrvá dva týdny.
Sbírkové skleníky v areálu olomouckého výstaviště zaplnily stovky masožravých rostlin ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy, aktuální ročník Živých pastí bude probíhat až do neděle 9. června. Dějiště výstavy je otevřené denně od 9 do 18 hodin, další podrobnosti jsou k dispozici na webových stránkách. „K vidění je například jedna z největších rosnatek na světě – rosnatka královská z jižní Afriky. Anebo rosnatka kapská považovaná za nejúčinnější masožravku v boji proti octomilkám, která taktéž pochází z jižní Afriky," zmínila pěstitelka Markéta Aubrechtová, která se spolupodílí na pořádání výstavy. Návštěvníci mohou ve sklenících získat od odborníků cenné rady pro pěstování rostlin, některé druhy si mohou na akci také zakoupit.
Lidé mohou spatřit také trpasličí rosnatky z Austrálie, které patří mezi nejmenší masožravé rostliny na světě. „Vystaveny jsou i masožravé bromélie a raritní heliamfory z těžko přístupných Stolových hor Jižní Ameriky,“ podotkla Aubrechtová. Na výstavě nebude chybět ani mucholapka podivná, což je zřejmě nejznámější masožravá rostlina na světě. „Rychlost pohybu čepelí mucholapky podivné je bleskurychlá. Uzavře kořist do svých pastí do půl vteřiny,“ doplnila pěstitelka.
Masožravé rostliny při lovu kořisti používají několik účinných strategií. Některé masožravé rostliny mají lepivé pasti, samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž se o to rostlina sama zasloužila. Hmyz přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice. Některé masožravky nepohrdnou ani větším soustem. Například láčkovky na Borneu můžou vytvořit až 70 centimetrů dlouhé pastičky ve tvaru konvičky s nepohyblivým víčkem, kterým se říká láčky. Tyto pasti pojmou i dva litry trávicí kapaliny a rostlina do nich může chytit ještěrku, žábu i menšího hlodavce.
Mnohé masožravé rostliny rostou běžně při zemi, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Všechny pasti jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci. V Česku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít drobné mušky.
