Olomoucká zoo má nové plameňáky. Mláďata se vylíhla po tříleté pauze
Návštěvníci zoo na Svatém kopečku mohou už v těchto dnech vidět dvě nová mláďata plameňáků růžových. Nové plameňáky se v Olomouci povedlo odchovat po tříleté pauze. Od roku 1996 se olomouckým chovatelům podařilo přivézt na svět 101 mláďat.
Úspěch v chovu plameňáků přišel po tříleté odmlce, během které hejno nevykazovalo žádnou aktivitu. „Velké chovatelské úsilí bylo korunováno úspěchem v podobě dvou mláďat, která v blízké době dostanou nezaměnitelné čipy, kroužky a pomocí analýzy DNA ze vzorku peří bude určeno jejich pohlaví,“ popsal kurátor ptáků Jan Kirner.
Obě mláďata zůstanou v hejnu v olomoucké zoo. „Návštěvníci tak budou moci snadno pozorovat celý jejich vývoj od šedých mláďat až po dospělé plameňáky,“ doplnil Kirner.
Proces rozmnožování plameňáků začal už během dubna. „Během něj jsme pozorovali typický tok, kdy samci pochodují v kompaktním chumlu sem a tam a kroutí hlavami. V průběhu května vyrostla v odlehlém rohu voliéry soustava hnízd z bahna připomínající sopky, na jejich vrcholky plameňáci kladou po jednom vejci,“ vysvětlila mluvčí zoo Iveta Gronská. Takováto speciální hnízda plameňáci využívají proto, aby jejich potomstvo neodnesla voda.
Další zvláštností u plameňáků je jejich zobák, který funguje jako síto. „Lamely, které má jak na zobáku, tak i na jazyku, tvoří dokonalé síto na filtraci drobných vodních organismů. Plameňák tak na oko vypadá, že stále pije, ve skutečnosti ale přijímá potravu a přebytečnou vodu přes své sítko vypouští ven,“ doplnila mluvčí.
Plameňáci, které v olomoucké zoo mají od roku 1978, jsou velmi archaickou skupinou ptáků. Po miliony let zůstali v nezměněné podobě. Některé druhy žijí i díky svému velmi hustému peří v chladných oblastech, jako jsou jihoamerické Andy. S plameňáky se ale můžete setkat i v Itálii, jižní Francii nebo na Balkáně. Jejich největší hnízdiště jsou ale v Africe, kde tvoří až milionová hejna. V Evropě jich potom nejvíce najdeme v okolí francouzské řeky Rhôny.
