DRBNA HISTORIČKA: Muž, který dal Olomouci tvář. Václav Render byl posedlý sloupem, dnes je na seznamu UNESCO

Díky sloupu je tak Olomouc jedním ze sedmnácti míst Česka, uvedeném na zmíněném seznam. Město se zde objevilo jako desáté v pořadí, aktuálně je jich jen sedmnáct (naposledy přibyly loni chmelnice v Žatci). Unikátní měl být už od první myšlenky na jeho vybudování. Morové sloupy byly architektonickým trendem doby, ovšem Václav Render přišel za olomouckými radními s ambiciózní ideou na sloup nejvyšší a nejkrásnější. Svůj plán přednesl už v roce 1715, kdy morová epidemie v Olomouci ještě neskončila.

Od té doby se stal kameník Render sloupem doslova posedlý. Vůbec ho neodradila odmítavá reakce vedení města stavbu financovat a rozhodl se ji zaplatit sám za přispění dobrodinců. Kdo byli oni dobrodinci se dodnes neví. Je možné, že šlo jen o rétorický obrat a jediným dobrodincem, dnes bychom řekli sponzorem, byl sám Václav Render.

Kameník v investicích do stavby utopil veškeré své prostředky, byť i jeho posedlost sloupem měla své meze. Render nezemřel v bídě, jako celá řada jiných ve své době zneuznaných umělců, ale odkázal veškerý svůj majetek na dostavbu díla a šlo o nemalou sumu necelých 9 000 zlatých. Minimálně dvakrát tolik už sloup spolykal před Renderovou smrtí, jelikož se dokončení nedožil.

Nicméně jeho následovníci se pravděpodobně drželi jeho záměru. Za Renderova života byla dokončena unikátní kaple uvnitř sloupu, právě ta, kromě neobvyklé velikosti, činí monument jedinečným oproti ostatním sloupům. Ačkoliv Sloup Nejsvětější trojice vznikal ze stejných pohnutek jako morové sloupy v řadě jiných měst, sám se oním morovým sloupem nestal. Proč tomu tak bylo do detailu nevíme. Zcela jistě však situace souvisí s výstavbou mariánského morového sloupu na Dolním náměstí. Sloup byl dokončen až v roce 1754 a jeho stavbu vedli včetně Rendera čtyři mistři, ale dokončení se dožil až poslední z nich Jan Ignác Rokický. 

Toho času už mor z přelomu století nebyl tak aktuální tématem. I to mohlo stát v pozadí situace, kdy původní záměr postavit největší morový sloup nakonec skončil postavením jiného největšího sloupu. Jakého? Oficiálně je Sloup Nejsvětější trojice největším barokním sousoším. Jeho význam však neocenilo jen UNESCO, přijela se na něj podívat i císařovna Marie Terezie.

Pokud někoho zajímá i jiné Renderovo dílo, které mu umožnilo nashromáždit majetek k výstavbě unikátní památky, může si prohlédnout jeho dům č. 7 na ulici 8. Května. Prohlídku zajímavé Renderovy sochy sv. Floriána je možné spojit s výletem do Skrbně, kde se tyčí uprostřed tamější gotické tvrze. Stavba sice mnohem více připomíná socialistické JZD než středověkou pevnost, ale i taková byla česká historie. Dílo kameníka Rendera do ní udělalo významný otisk.