Před sto lety vyšla publikace Jaroslava Mathona Prostějov a okolí. Nejlepší moravská místopisná monografie

Jaroslav Mathon (1867-1953) byl v Prostějově dlouholetým členem Kuratoria muzea, předsedou spolku Beseda a členem Přírodovědeckého klubu. Dále byl místopředsedou pěveckého spolku Orlice a roku 1923 předsedou Památkové komise. Organizoval výstavy, pořádal přednášky a řadu svých článků a příspěvků publikoval ve zdejším tisku, například v Hlasech z Hané a ročenkách muzea. Sepsal také dějiny prostějovského zdravotnictví a veřejné nemocnice. Uměleckými památkami se obklopoval i v soukromém životě. Jeho byt v prostějovském zámku byl velkou sbírkou obrazů, soch, skla, porcelánu a starých zbraní.

První jeho monografickou prací byla publikace Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Myšlenka sestavit tuto knihu v něm zrála hodně let. Předcházel jí seriál článků o umělecko-historických památkách Prostějovska uveřejňovaný v roce 1922 v Hlasech z Hané a stať „Co může cizinec v Prostějově zajímavého viděti “ publikovaná v průvodci Prostějov 1923.

Knihu psal pro veřejnost jako příspěvek ke studiu kulturních dějin kraje. Věnoval ji městu Prostějovu a jeho obyvatelům, mezi nimiž našel druhý domov. V úvodě poděkoval také všem svým spolupracovníkům a institucím – městské radě, kuratoriu muzea a pedagogům a regionálním historikům, jimž byli Antonín Gottwald, Jan Kühndel, Vilém Otáhal, Jan Pobucký, Karel Beneš, P. Karel Dostál Lutinov a městský stavitel Josef Vaculík.

Publikace obsahuje patnáct kapitol od doby prehistorické po období konce 1. světové války. V každé z nich se věnoval historickému vývoji a přehledu uměleckých památek. Kniha byla chápána jako dějiny města Prostějova, ale jeho cílem nebylo napsat historické dílo. Historický text měl být podle jeho slov „pouze jakýmsi pojítkem pro vyjmenované památky a měl vydavateli umožnit lepší prodejnost knihy“. Součástí publikace je řada dobových fotografií například měšťanských domů, církevních objektů, pomníků, soch, portálů, domovních znamení a pečetí.

Najdeme zde například křížovou chodbu a bývalou kapitulní síň augustiniánského kláštera, bašty, zbytky hradeb, cechovní památky, kroje, lidové stavby a liturgické předměty a tisky ze zdejších tiskáren. Nechybí také pohledy na památky okolních obcí (Plumlov, Stínava, Stařechovice, Otaslavice, Čechy pod Kosířem, Vřesovice, Kostelec na Hané, Brodek u Prostějova). Fotografie pocházejí z fotoateliéru Adolfa Neckaře. Publikaci uzavírá seznam pramenů a literatury.

Vázaná publikace obsahuje 164 stran a byla vytištěna na kvalitním papíře. Vyšla v roce 1924 nákladem J. F. Bučka a tiskem Josefa Vrly v Prostějově.

Kniha byla v rámci tehdejšího výzkumu prostějovských dějin a Mathonových možností popisným a uceleným obrazem vývoje Prostějovska. Jaroslav Mathon zde spojil roli odborníka i vyprávěče, který měl k Prostějovu citový vztah. Byl si samozřejmě vědom některých nedostatků. Například později opravil datování stavby plumlovského zámku.

Publikace byla kladně i odborníky. Historik umění Eugen Dostál ji zařazoval „díky autorově rozhledu a pečlivosti zpracování k tehdejším nejlepším moravským místopisným monografiím“. Regionální historik Jan Kühndel ji hodnotil jako „nejlepší dílo o Prostějovu, autorem po léta pečlivě připravované“. Pedagog a regionální historik Bohuslav Eliáš poukázal na to, že Jaroslav Mathon se zde jeví jako skutečný historik, kultivovaný odborník s pronikavým pohledem, širokým rozhledem a filozofickou a estetickou erudicí.

Mathonova kniha Prostějov a okolí se dočkala v roce 2001 reedice. Vydala ji v brožované formě Městská knihovna v edici Prostějovská knižnice. Dodnes je tato kniha cenným zdrojem informací pro studenty, veřejnost i odborníky a v řadě v řadě našich Prostanensií zaujímá důstojné místo.