VIDEO: Jak se krmí dravé šelmy? Tygři v olomoucké zoo si poradili s celou laní
V olomoucké zoo se snaží zvířatům podávat krmení v co nejpřirozenější formě. U tygrů ussurijských se tak děje zhruba jednou týdně. Ve středu se tak tygři dočkali celé laně, se kterou si bez problémů poradili.
O co nejpřirozenější stravu se chovatelé snaží nejen u tygrů. „Tygrům jsme připravili laň. Usmrcenou, vyvrženou a bez hlavy která podstatně více stimuluje zvíře k přirozené konzumaci potravy podobné té, kterou by v jeho domovině představovala kořist. Při dobývání laně museli tygři uplatnit své přirozené instinkty spojené s lovem. Současně se tak naplnil význam slova enrichment, což je činnost směřující k obohacení života zvířat, která jsou chována v lidské péči,“ uvedla krmivářka Dana Smičková.
Tygry ussurijské chová zoo na Svatém kopečku už od roku 1976. Dosud se jim povedlo odchovat sedm jedinců. „Od roku 1993 jsme členy Evropského záchovného programu. V rámci něj si zahrady mohou zvíře buď darovat, dlouhodobě zapůjčit, nebo vyměnit. Výběr zvířete určuje koordinátor, který s pomocí plemenné knihy dohlíží na to, aby se v jedné zoo při páření nepotkali pokrevně příbuzní jedinci,“ vysvětlila mluvčí zoo Iveta Gronská.
Tato nejmohutnější kočkovitá šelmy byla dříve nazývána také tygr sibiřský. To napovídá, že tygři žijí ve velmi nehostinných oblastech, kde v zimě mohou teploty spadnout až k -45˚C. Před velkou zimou tygry chrání pěticentimetrový tukový polštář na břiše a místo sněžnic používá své mohutné tlapy.
Počet tygrů žijících ve volné přírodě je ohrožen hlavně kvůli pytláctví, lesním požárům nebo těžbě dřeva a nerostných surovin. Jejich počet žijící mimo zajetí je dnes odhadován na 550 zvířat. Ruské a západní ochranářské skupiny se spojily v organizaci ALTA, která si dává za cíl tygry ussurijské, ale i levharty mandžuské zachránit.
