Nechme řekám v Jeseníkách volný prostor tam, kde to jde, vyzývají po zničujících povodních odborníci
Agentura ochrany přírody a krajiny si nechává zpracovat studii, kde by bylo možné nechat řekám a potokům po zářijových zničujících povodních v Jeseníkách volný prostor. Po omezení regulace toků volají i ochránci přírody a někteří starostové. Živočichům a rostlinám se totiž v napřímených řekách nedaří.
"AOPK ČR si nechává zpracovat studii, která posoudí, kde je možné nechat řece prostor. Řeky s přirozeným korytem totiž mohou na vhodných místech nejen zpomalit a zmírnit povodňovou vlnu, ale zároveň poskytnou vhodné prostředí pro řadu druhů živočichů či rostlin, kterým se v napřímených tocích nedaří," potvrdila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Ochrana majetku a obydlí zvláště v zastavěných částech obcí je podle agentury samozřejmě na prvním místě. "Na určité části toků však může zůstat nově vytvořené koryto, které nebude utuženo pojezdy těžkou technikou nebo nebude vyrovnáno do lichoběžníkového profilu s minimem úkrytů pro ryby a další organismy," vysvětluje také Jindřich Chlapek z Agentury ochrany přírody.
Dva měsíce po katastrofických povodních pracovníci agentury zkoumali stav rybí populace na 26 vybraných úsecích Bělé, Staříče, Branné a Černé Opavy v celkové délce okolo 1,5 kilometru. Ukázalo se, že přes obrovskou sílu vody, která bourala domy a ničila silnice, mnoho ryb přežilo a žádný druh nezmizel. V řekách zůstaly oba chráněné druhy mihule potoční a vranky pruhoploutvé, pstruh obecný a i nepůvodní pstruh duhový.
Vyšší počty vranek byly v přírodních úsecích Černé Opavy, naopak oslabená populace je v silně regulované řece Bělé. "Vysvětlení je celkem jednoduché, přírodní tvar koryta umožňuje rybám uniknout do slabšího proudu vybřežených řek. V tvrdě upravených korytech tyto klidnější úseky chybějí. Navíc i z průzkumů před povodní víme, že populace vranek v řece Bělé byla dlouhodobě oslabená," popsal situaci Vít Slezák z Agentury ochrany přírody.
Zásadní pro budoucí přežití ryb v Jeseníkách nyní bude, jaké zásahy správci toků v rámci popovodňových úprav udělají. "Obecně platí, že pojezdy těžké techniky v korytech zásadním způsobem ničí přirozené úkryty pro ryby a samotným pojezdem dochází k usmrcení 30 procent ryb. Když se to ale umí, může naopak těžká technika řece a rybám pomáhat. Klíčové je využití vědeckých poznatků a spolupráce mezi odbornými institucemi," apeluje specialista na ochranu vodních toků Miroslav Kubín.
