Josef Konvička byl významným pedagogem a kulturním publicistou. V Prostějově žil přes čtyřicet let

Rodák z Křtětic u Vodňan (*8. ledna 1865) Josef Konvička působil po absolvování právnických studií krátce jako advokát ve Valašském Meziříčí. Od roku 1896 pracoval v Prostějově jako úředník na magistrátě. Byl prvním právnicky vzdělaným úředníkem města. V letech 1899–1922 byl profesorem na prostějovské obchodní akademii. Vyučoval zde právní nauku. Krátce byl i ředitelem školy. Svou profesní pedagogickou dráhu ukončil jako ředitel Obchodní akademie v Třebíči v letech 1923–1927. 1. července 1927 odešel do důchodu a vrátil se do Prostějova.

V Prostějově pořádal přednášky, kurzy i lidové slavnosti. Byl nadšeným turistou a aktivním členem Sokola. Politicky se zapojil do činnosti lidové pokrokové strany, pozdější národně demokratické strany. Byl i členem okresního zastupitelstva.

Věnoval se také kulturní a historické publicistice. Dokladem toho byly desítky článků uveřejňovaných v Hlasech z Hané, Národních listech, Vatře a Kulturních zprávách. Najdeme v nich medailónky různých prostějovských politických a kulturních osobností, vzpomínkové články na různá setkání a také příspěvky o historii prostějovského Sokola, radnice, škol, národního domu i vzpomínky na vývoj v Prostějově na přelomu 19. a 20. století. Byl také autorem folklórní scény Sousedský bál z roku 1870 vysílané brněnským rozhlasem. V publikaci Prostějov město a okres sestavené Janem Kühndelem uveřejnil stať Sokol I v Prostějově. Josef Konvička také výrazně přispěl k rozvoji vztahů mezi Čechy a Slováky společně se svým švagrem učitelem a spisovatelem Karlem Kálalem.

11. ledna 1941 mu zemřela manželka Růžena Konvičková. V únoru 1941 se z Prostějova odstěhoval a žil v Brně-Řečkovicích.

Prostějovskému muzejnímu archivu věnoval doklady o své veřejné činnosti, především korespondenci s významnými osobnostmi kulturního, politického a veřejného života. Je uložena depozitáři Literární památky Muzea a galerie v Prostějově. Obsahuje korespondenci a další písemnosti s třiatřiceti představiteli. Patřili mezi ně například národohospodáři a političtí činitelé Albín Bráf, Karel Engliš, Josef Gruber a Karel Baxa, filozofové František Drtina a Bořivoj Foustka, spisovatelé Viktor Dyk, Antonín Sova, Alois Mrštík, Josef Holeček, Metoděj Jáhn, Elena Šoltésová a František Herites, novináři a spisovatelé Josef Krapka, Pavel Blaho, Josef Anýž a František Otruba, architekt a etnograf Dušan Jurkovič, malíři Emil Pacovský a Antonín Majer a nakladatelé Jan Otto a Karel Salva.

Josef Konvička pracoval a žil v Prostějově přes čtyřicet let. Byl oblíben především pro svoji milou a čestnou povahu. Byla také oceňována jeho píle a veřejná práce. V Prostějově bydlel na Jiráskově náměstí č. 8, v domě, jehož majitelem a architektem byl stavitel Čeněk Venclík. Vedle se nachází budova obchodní akademie, kde učil. Zemřel 15. května 1955 v rodných Křtěticích.