Slatinky na Prostějovsku mají nový sad. Vysadili ho studenti a tamní obyvatelé
Ve Slatinkách na Prostějovsku vznikl nový Akademický sad. Poslední únorový den ho vysadili studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a obyvatelé obce. Konkrétní druhy stromů byly vybrány s ohledem na klimatické a půdní podmínky.
Nápad založit ve Slatinkách Akademický sad vzešel z krajinářského workshopu, který organizují Mendelova univerzita a katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Nově vysázené ovocné dřeviny a vinná réva odkazují na dřívější sady v oblasti Malého Kosíře.
„V roce 2020 a 2024 byly ve Slatinkách uspořádány dva workshopy. Studenti na nich řešili různé problémy v intravilánu i extravilánu obce. Zaměřili se například na odtokové poměry na Kobylí hlavě, na chráněná území Vápenic – Kosířských lomů i na zemědělskou půdu v okolí. Pozornost studenti věnovali také dlouhodobému problému Slatinek, kterým je parkování vozidel návštěvníků obce a přírodně cenných území Velkého a Malého Kosíře či Vápenic,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké univerzity Bořivoj Šarapatka.
Studentské týmy řešily v intravilánu obce výsadbu zeleně a úpravu centra. Návrh na vznik nového sadu nakonec vznikl u požární nádrže a přilehlého svahu nad obcí. „Sad jsme nazvali Akademický, protože se na něm podílí studenti z Univerzity Palackého a Mendelovy univerzity. Strategické umístění v blízkosti oblíbené turistické trasy na Kosíř nabízí jedinečnou příležitost vytvořit odpočinkovou zónu a zároveň výukový prostor, který mohou studenti aktivně využívat,“ doplnila starostka obce Monika Prokopová.
Studenti se společně s tamními obyvateli do sázení pustili poslední únorový den. Pro výsadbu byly vybrány staré a krajové odrůdy hrušní, jabloní, třešní, slivoní a višní. „Zajímavou krajovou odrůdou, kterou studenti vysadili, je třešeň Dobrá Bílá. Tato odrůda díky své žlutavé barvě plodů není atraktivní pro špačky a jiné ptactvo. Z hrušní pak určitě zaujme odrůda Velká Krvavka, která konzumenty překvapí svou červenou barvou dužniny,“ řekl Zdeněk Spíšek z katedry chemické biologie.
Sad byl doplněn i o dlouhověké stromy jako je oskeruše. „V keřovém patru pak šlo o velkoplodé dříny, které kvetou velmi brzy na jaře a jejichž plodům se někdy říká třešně podzimu,“ uzavřel Šarapatka.
