Síla deště. Z Keprníku před půl rokem sjela obří lavina bahna, kamenů a stromů v délce 900 metrů
Po ohromných deštích v září loňského roku, které na severu Moravy způsobily zničují záplavy, se v Jeseníkách utrhlo také několik lavin kašovité hmoty plné bahna, kamení, balvanů a kmenů stromů. Jde o takzvané mury, které jsou obvyklé na strmých svazích hor. Největší byla na Keprníku.
Od zničujících povodní, které zdevastovaly sever Olomouckého kraje, uplynulo půl roku. S jejich následky se města a obce, ale rovněž krajina budou vypořádávat roky. V nejvyšších moravskoslezských horách masivní déšť vyvolal také laviny bahna, kamení a stromů.
"Svahy zdejších hor jsou na mnoha místech natolik strmé, že zde padají nejen laviny, ale mimo zimní období i takzvané mury, tedy proudy kašovité hmoty plné bahna, kamení, balvanů a kmenů stromů. Kromě strmých svahů jsou podmínkou pro tyto mimořádné jevy i bohaté srážky, kdy se vodou nasycený svah utrhne a masa hmoty se řítí jako beranidlo dolů a bere vše s sebou," vysvětluje Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků.
V září loňského roku se při enormních srážkách uvolnily v Hrubém Jeseníku desítky menších, ale i mohutných mur. Největší vznikla na masivu Keprníku, kde korytem malého potoka sjela obří lavina bahna, kamení a celých stromů v délce až 900 metrů. Šířka mury byla až 20 metrů a hloubka pět metrů. "Pracovala zde mohutná síla přírody, kterou je těžké si v realitě vůbec představit," řekl Bačík.
Mury jsou charakteristické pro vysoké hory a jsou přirozeným přírodním procesem, který modeluje horskou přírodu a pomáhá k její rozmanitosti. "Faktem však je i to, že k jejich vzniku přispívá i nevhodné lesní hospodaření, narušení svahů lesními cestami a také nepřirozené smrkové monokultury," upozornil Bačík.
