Politik a publicista Adolf Vodáček byl významnou osobností Olomouce minulého století

Adolf Vodáček se narodil se 13. dubna 1905 v Boskovicích v rodině dělníka Adolfa Vodáčka a Amálie rozené Suché. Od svých tří let zde navštěvoval klášterní školu a už jako malý chlapec ministroval a učil se latině. Vyučil se sazečem v boskovické tiskárně Františka Šaška, kde v roce 1923 získal výuční list. Potom pracoval v tiskárnách ve Valašském Meziříčí, Přerově, Novém Jičíně, Brně a Vyškově. Nakonec se v roce 1938 trvale usadil v Olomouci a začal pracovat v Lidových závodech tiskařských a nakladatelských.

V roce 1932 se stal členem Československé strany lidové a byl členem Orla. Na tyto aktivity navázal i v Olomouci. Za okupace byl nasazen na práce v Německu. Odtud v březnu 1945 utekl a do konce války se skrýval.

V polovině května 1945 nastoupil opět do olomouckých závodů. Pracoval potom v tiskárně ve Valašském Meziříčí, kde byl předsedou závodního výboru ROH a zastával i funkci předsedy krajského výboru Svazu pracovníků v průmyslu tiskařském a knihařském. V únoru 1948 patřil k loajálním členům lidové strany. Přijal nabídku kandidatury za poslance do Národního shromáždění za podmínky, že se nebudou opakovat protináboženské a proticírkevní útoky.

Sílící útoky na katolickou církev a rozšíření tzv. Katolické akce přivedly Adolfa Vodáčka k tomu, že se 22. srpna 1949 vzdal poslaneckého mandátu. Do konce roku rezignoval na všechny funkce v lidové straně a v odborech. Až do odchodu do důchodu potom pracoval jako dělník v tiskárně IGO v Olomouci, v Železárnách Sigma – Kosmos v Hodolanech a v n. p. Milo.

V Olomouci byl aktivním členem různých spolků – pěvecko-hudebního spolku Žerotín, Klubu přátel výtvarného umění, Vlastivědného spolku muzejního a byl členem výboru Vlastivědné společnosti muzejní. Během pražského jara se zapojil do práce lidové strany a snažil se obnovit činnost Orla. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy z lidové strany definitivně vystoupil.

Byl velkým milovníkem krásné knihy. Rozhodl se proto v Olomouci založit pobočku Spolku českých bibliofilů. Bibliofilské hnutí zde mělo velkou tradici od roku 1928 a patřili k němu nadšenci a průkopníci Richard Martinčík, Josef Černý, O. F. Babler, Ludvík Dohnal, Stanislav Vrbík, Bohuš Valihrach a Josef Špaček. Právě na ně navázal obnovený spolek ustavující schůzí konanou 23. května 1970 v Geislerově sále LŠU Žerotín. Zúčastnilo se jí 38 členů z Olomouce a okolí.

Adolf Vodáček byl neúnavným a aktivním předsedou a organizátorem všech akcí. Vedl přednášky a besedy, organizoval tematické zájezdy po místech spjatých s bibliofily, básníky i tiskaři (Nový Jičín, Kroměříž, Stará Říše, Tasov, Rajhrad, Kunštát, Bystřice pod Hostýnem, Sobotka). Přispíval do sborníků a podílel se na vydávání bibliofilských tisků. Seskupil kolem sebe skupinu nadšenců a spolupracovníků, mezi které patřili O. F. Babler, Eduard Wondrák, Josef Glivický, Bohuslav Smejkal, Jaroslav Kanyza a Lubomír Nakládal.

Pobočka pokračovala v činnosti i po roce 1989 v nových podmínkách zásluhou jeho následovníků a pokračovatelů Bohuslava Smejkala a Bohumíra Koláře. V roce 1995, kdy dovršil devadesát let, se rozloučil s aktivní činností. Za jeho zásluhy mu byl udělen titul Čestný jednatel Spolku českých bibliofilů v Praze. Zemřel 1. února 1998 v Olomouci a je pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Olomouci-Slavoníně.

Adolf Vodáček byl nejen bibliofilem, ale také velkým sběratelem. Sbíral grafiku, autografy, známky a odznaky. Tiskařské štočky k Vodáčkovým tiskům navrhli výtvarníci Karel Svolinský, Arnošt Hrabal, Ladislav Rusek a Jana Krejčová. Vedl také rozsáhlou korespondenci, například s předválečným poslancem Aloisem Kaderkou, knihovníkem a bibliofilem O. F. Bablerem, kunsthistorikem Františkem Dvořákem, dirigentem Zdeňkem Mácalem a kardinálem Františkem Tomáškem.

Jeho rozsáhlý osobní fond je uložen v olomoucké pobočce Zemského archivu Opava v Olomouci, U Husova sboru 1. Samostatně je vyčleněn fond mapující činnost olomouckého spolku bibliofilů. Velkou poctou olomouckým bibliofilům a Adolfu Vodáčkovi byla v roce 2008 výstava uspořádaná k 100. výročí založení Spolku českých bibliofilů ve Vědecké knihovně v Olomouci.