Rodák z Velkého Týnce Jan Rudolf Bečák byl významným etnografem a znalcem Hané

Jan Rudolf Bečák se narodil 20. dubna 1915 ve Velkém Týnci ve statkářské rodině starosty a pozdějšího poslance Národního shromáždění Jaroslava Bečáka. Prostředí rodiny a vlastenecké tradice první republiky podnítily jeho zájem o národopis.

Už jako student gymnázia v roce 1932 spolupracoval s Annou Žáčkovou a Vlastivědným spolkem muzejním v Olomouci na kurzu obnovy hanáckých krojů ve Velkém Týnci. V roce 1933 organizoval výstavu místních národopisných památek a obnovených krojů a pomáhal při pořádání národopisných slavností. Po maturitě studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. Před jeho druhou státnicí byly vysoké školy zavřeny.

Nastoupil práci v Hanáckém národopisném sboru v Olomouci, kde se věnoval kulturním památkám v regionu. Z důvodů zatčení otce a bratra však musel práci opustit a pomáhal matce v zemědělství. V říjnu 1945 dokončil vysokoškolská studia.

V roce 1941 připravil a vydal vlastním nákladem ve Velkém Týnci monografii Lidové umění na Hané – Lidová kultura hmotná. Vytiskla ji Novina v Přerově. Vydání knihy bylo za okupace i odvážným činem. Tato rozsáhlá a kvalitní publikace v grafické úpravě akademického malíře Františka Hoplíčka nebyla dosud překonána a je dodnes cenným zdrojem informací pro studenty, vlastivědce, folkloristy a další milovníky Hané. Jan R. Bečák byl i spoluautorem kapitol o kroji, selské domácnosti, lidové malbě, plastice a zlidovělých řemeslech. Na knize se podílel s dalšími osmi spolupracovníky – historiky, folkloristy a znalci Hané. V plánu měl i druhý díl knihy, který však nevyšel. V roce 1997 vyšla kniha v reedici vydané Společností přátel vesnice a malého města v boskovickém nakladatelství Albert.

Dalším jeho významným etnografickým počinem byla příprava a realizace výstavy hanáckého lidového umění v létě 1949 na zámku v Kroměříži. Bylo zde vystaveno přes 2000 exponátů.

V padesátých letech nemohl z politických důvodů pracovat v zemědělské profesi. Působil jako tajemník Svazu československých výtvarných umělců krajského střediska Olomouc a jako zmocněnec Českého fondu výtvarného umění pro Olomoucký kraj. Jako politicky nespolehlivý byl v lednu 1959 na základě doporučení stranické prověrkové komise propuštěn a další roky pracoval jako dělník ve výrobě v Severomoravských cukrovarů v Holici a v Brodku u Přerova.

V roce 1964 se vrátil k milovanému národopisu. Nastoupil jako etnograf do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Po roce byl jmenován ředitelem muzea. Tuto funkci zastával jako nestraník. Odvedl zde obrovský kus práce. Zpracoval a obhájil koncepci nového areálu Valašská dědina, nechal vybudovat Valašský Slavín, podílel se na rozšíření sbírek a zavedl Národopisné léto. Jeho velkými přáteli a spolupracovníky zde byli Karel Langer a Jožka Orság-Vranecký.

Po smrti manželky se však rozhodl vrátit do rodného kraje a zároveň doopatrovat nemocnou maminku. V květnu 1972 nastoupil jako etnograf ve Vlastivědném ústavu v Olomouci a pracoval zde do odchodu do důchodu v roce 1976. Výrazně obohatil sbírky o tisíce předmětů. Připravil a realizoval expozici „Z klenotnice lidové kultury Hané“ v pobočce olomouckého muzea v Litovli. Byla otevřená 14. září 1975. Zasloužil se o sloučení národopisných sbírek z Olomouce, Litovle a Uničova.

Jeho plánem byla dlouhodobá hanácká expozice realizovaná v hanáckém skanzenu v Příkazích. Na této myšlence pracoval se svými spolupracovníky – etnografem Ludvíkem Kunzem a architektem Bohuslavem Fuchsem. Získal i sponzora Krajskou zemědělskou správu v Olomouci. Tento jeho záměr bohužel nebyl za jeho života naplněn, a to nejen z důvodů odchodu do důchodu a nemoci, ale hlavně z důvodů politických. S obtížemi ještě stačil realizovat výstavu k devadesátinám Karla Svolinského v dubnu 1986 v olomouckém muzeu.

Jan R. Bečák zemřel 1. ledna 1987 ve Velkém Týnci. Jeho odkaz a práci dnes rozvíjí nejen Hanácké muzeum v přírodě v Příkazích, jehož byl iniciátorem, ale také stálá etnografická expozice Vlastivědného muzea v Olomouci „Od kolébky do hrobu – mezníky života“ otevřená v prosinci 2013. K jeho odkazu a dílu se hlásí naši etnografové, folkloristé či slavnosti hanáckého kroje ve Velké Bystřici. Pozůstalost Jana R. Bečáka opatruje jeho dcera Marie Žitníková v Rožnově pod Radhoštěm.