Miloslav Pojsl byl vysokoškolským pedagogem a znalcem dějin Olomouce. Dožil by se 80 let
Vysokoškolský pedagog, památkář, církevní historik a historik umění Miloslav Pojsl byl významnou kulturní osobností Olomouce. Letos si připomínáme jeho nedožité osmdesátiny. Byl oblíbeným vysokoškolským učitelem a znalcem dějin Olomouce.
Autorka je historička a publicistka.
Rodák z Modré u Velehradu Miloslav Pojsl absolvoval v roce 1969 studium historie a archivnictví na FF UJEP v Brně. Následně studoval čtyři semestry na olomoucké pobočce Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích a byl formován v arcibiskupském semináři. Studia nedokončil. V roce 1971 obdržel doktorát filozofie. V letech 1971–1974 působil ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti a v letech 1974–1977 jako plánovač v LSD Jednota Olomouc. V letech 1977–1988 pracoval jako odborný pracovník oddělení dokumentace a evidence na Okresním středisku Státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci a v letech 1988–1990 v Galerii výtvarného umění v Olomouci.
V říjnu 1990 byl přijatý jako odborný asistent na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu UP v Olomouci. Následně se podílel na obnově fakulty a v letech 1991–1994 byl jejím proděkanem. Byl vedoucím Katedry církevních dějin a práva, pozdější Katedry církevních dějin a dějin křesťanského umění. Tuto pozici zastával až do své smrti v roce 2016. Budoval také rozsáhlou knihovnu katedry. V roce 1991 získal na katedře historie FF UP hodnost docenta a v roce 1999 byl jmenován profesorem.
Zabýval se dějinami křesťanského starověku a středověku, dějinami Velké Moravy, olomouckými biskupy, Velehradem, sakrální architekturou a vývojem pohřbívání v křesťanské tradici. V roce 1999 spoluzakládal Historickou společnost Starý Velehrad a stal se jejím prvním předsedou a významným podporovatelem knižní činnosti. Byl zakladatelem a editorem edice Církevní památky, ve které vyšla řada prací o sakrálním umění, kostelních průvodců apod. Sám 18 svazků edice napsal.
Z jeho publikací uvádíme knihy Velehrad, Velehrad v památkách osmi století, Olomouc očima staletí, Dvanáct století naší architektury, Olomoučtí biskupové a arcibiskupové a jejich pohřební místa. Posledním jeho edičním počinem byla rozsáhlá monografie Počátky církevní správy na Moravě, biskupství a arcibiskupství v Olomouci (Uherské Hradiště 2015).
Byl oblíbeným vysokoškolským učitelem, propagátorem a znalcem dějin Olomouce a Říma a také zasvěceným průvodcem na zájezdech po Římě. Přednášel také v rámci Univerzity třetího věku v Olomouci, Vyškově a Uherském Hradišti. I zde patřil k nejoblíbenějším lektorům a posluchači obdivovali jeho znalosti a zajímavé podání historické látky.
Zemřel po těžké nemoci v 16. února 2016 v Olomouci ve věku sedmdesát let. Jeho přítel, emeritní profesor CMTF UP, diplomat a historik církevních dějin František X. Halas o něm napsal: „V encyklopediích a biografických seznamech bude mít jeho jméno trvalé místo, ale pomník trvalejší mu postavilo jeho skromné a ryzí lidství.“
