Rajmund Hrubý byl naším předním cukrovarnickým odborníkem. Stal se obětí heydrichiády

Ředitel cukrovarů Rajmund Hrubý se narodil se 8. srpna 1895 v Prostějově ve Štěpánské ulici (nyní Tylova) č. 40 rodičům Karlu Hrubému a Marii rozené Grecmanové. Otec Karel (1871–1953) pocházel z tkalcovské rodiny. Tkalcem byl i jeho otec Sigmund. I on se tkalcovině vyučil a potom pracoval v různých pozicích jako obchodní příručí, skladník, instruktor a inspektor firmy Singer. Maminka Marie (1871–1938) pocházela ze Senice na Hané. Rajmund měl o pět let mladší sestru Julii, provdanou Jahlovou. Údajně žila v Brně.

V Prostějově studoval v letech 1906 až 1913 na Zemské vyšší reálce a 7. 7. 1913 zde maturoval. Potom studoval chemické inženýrství na České vysoké škole technické v Brně. 14. května 1919 se v Prostějově oženil se zdejší rodačkou Marií Netopilovou (15.3. 1899 - 12. 2. 1944). Marie pocházela z rodiny hostinských Františka a Františky Netopilových z Olomoucké ulice č. 52. Hostinským byl také její dědeček ze strany matky Martin Chudoba ze Smržic. Hlavní hostinskou živnost vedla Františka. František jí vypomáhal, byl soudním solicitátorem a po jeho smrti v roce 1917 hostinec vedla sama. Marie měla tři sourozence – starší Ludmilu a Miloslava, který padl jako legionář na francouzské frontě 23. 10. 1918 a mladšího bratra Františka.

V manželství se manželům Hrubým narodily dcery Marie (1919), Zora (1923) a Eva (1930). Jejich další osudy bohužel neznáme. Rajmund Hrubý se vlastní pílí a úsilím vypracoval na předního odborníka v oboru. 26. června 1937 úspěšně obhájil disertační práci na téma Kontrola sváření cukerných roztoků elektrickou vodivostí a obdržel titul doktora technických věd.

Profesně působil nejprve jako technický úředník, chemik a potom jako ředitel cukrovarů v Olomouci, Němčicích nad Hanou, Vyškově a Kostelci nad Labem. V Prostějově bydlel na různých adresách, například Újezd 17, Rudolfovo nám. 9, Vodní 26, Olomoucká 52 a 56. V Prostějově byl od 5. ledna 1928 členem TJ Sokol I.

Naposledy bydlel v Kostelci nad Labem č.220. Manželka žila v době okupace v Plzni. Do protifašistického odboje nebyl zapojen, byl zatčen zřejmě jako člen Sokola a za schvalování atentátu na Heydricha. V Praze1 byl členem Církve českomoravské (toto byl název za okupace pro Církev československou). Potom už známe jen datum popravy – 5. června 1942 v 18:30 hodin zastřelením v prostoru kobyliské střelnice. Bylo mu 46 let.

Manželka s dětmi bydlela v Praze na Karlově náměstí č. 6 a v Praze roku 1944 zemřela. O dalších osudech rodiny bohužel nemáme zprávy. Zachovala se jen fotografie R. Hrubého a několik málo archiválií z fondů gestapa a Sokola. Ještě víme, že na odhalení pamětní desky v budově sokolovny v Prostějově 9. května 1948 byl za rodinu přítomen jeho švagr František Netopil, úředník Městské spořitelny v Prostějově, bytem Knihařská ulice 10.

Jméno Ing. Dr. Rajmunda Hrubého je uvedeno na pamětní desce obětí 2. světové války v budově bývalé reálky v Prostějově (nyní SOŠ, náměstí E. Husserla 1), na pamětní desce obětí členů Sokola I Prostějov v sokolovně na Skálově náměstí. V Praze se nachází symbolický kenotaf na Vinohradském hřbitově, dále je uveden na pamětní desce v prostorách bývalé střelnice v Praze 8 Kobylisích. Potom jsou to jen zmínky v publikacích Vojtěcha Přívala Prostějovsko za války, v almanachu prostějovské reálky z roku 1946 a v pamětní brožuře prostějovské župy sokolské Svým nesmrtelným z roku 1948.

Významné místo se mu dostane v připravované Pamětní knize věnované československým vlastencům zavražděným během druhého stanného práva na střelnici v Kobylisích. Toto nejtragičtější místo české historie a osudy obětí mapuje v knize tým historiků a badatelů. Jsou jimi Jaroslav Čvančara, Marek Kryl, Jaroslava Milotová a Vlasta Měšťánková. Kniha bude mít dva díly a vyjde v červnu 2026.

Na uvedeném místě nacistická mašinérie během měsíce po atentátu na Heydricha zavraždila mimo jiné i významné představitele českých intelektuálů a odbojářů, jimiž byli Vladislav Vančura, Alois Eliáš, Josef Mašín a Františka Plamínková. Z našeho regionu byli mezi nimi olomoucký rodák, atlet, novinář a bojovník proti fašismu Evžen Rošický, rodák z Příkaz, úředník žijící v Praze Ing. Vojtěch Přidal a rodák ze Šternberka, editor, vydavatel, překladatel a literární kritik Vincy Schwarz. U oněch 545 zavražděných vlastenců se zachovalo jen několik desítek fotografií.