Největší dravci světa v olomoucké zoo. Kondoři mají novou voliéru
Kondor andský je největší dravec a jeden z největších létajících ptáků na světě. V Zoo na Svatém kopečku pro ně vznikla zcela nová voliéra, která imituje prostředí kaňonu v peruánských Andách. Chovatelé chtějí v budoucnu voliéru doplnit i o další druhy.
Dospělý pár kondorů se do olomoucké zoo dostal na začátku srpna ze Zlína. „Jde o jedenáctiletého samce pocházejícího ze Soulu a patnáctiletou samici ze Santiaga de Chile. Tito majestátní, velice inteligentní, sebevědomí, zvědaví a v přírodě velmi zranitelní mrchožrouti jsou nadějí pro další chov. Kondoři se dožívají až 70 let,“ uvedl kurátor ptáků Jan Kirner. „Jakmile se zabydlí, počítáme v rámci zoogeografie s obohacením expozice o další druhy, které Voliéru Colca doplní,“ doplnil.
Voliéra se snaží imitovat prostředí kaňonu Colca v peruánských Andách. Ten je totiž nejvyhlášenějším místem pro pozorování kondorů ve volné přírodě. „Od barvy skal, přes strukturu, andské potůčky až po vegetaci ve voliéře vysazenou. Kondoři zde naleznou dostatek míst k sezení, skála v sobě ukrývá několik komůrek, aby si pár v době hnízdění mohl vybrat místo, které jim nejvíce vyhovuje,“ přiblížila prostory voliéry mluvčí zoo Iveta Gronská.
„Věříme, že se nový kousek jihoamerických velehor bude spolu s jejími obyvateli návštěvníkům líbit a přijdou zoo navštívit i v následujícím podzimním období,“ pozval při slavnostním otevření voliéry olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ANO). Nová voliéra vyšla zoo na pět milionů korun. „Zahrada využila pouze vlastní zdroje. Ptáci získali vskutku velkorysý prostor, což byl hlavní záměr,“ uzavřel ředitel zoo Radomír Habáň.
Při pozorování nových přírůstků v olomoucké zoo lze jednoduše poznat samce od samice. Samci mají na hlavě kožní výrůstky, z nichž je nejvíce patrný velký hřeben. „Samice těmito okrasami nedisponuje. Poznat ji ale lze podle sytě rudé duhovky. Samci mají duhovku žlutohnědou,“ popsala Gronská.
Ve štítech And, kde je jejich přirozený domov, hrají kondoři důležitou roli. V teplých vzdušných proudech krouží na obloze a vyhlíží uhynulá zvířata. Kondoři v Zoo Olomouc dostávají pestrou stravu třikrát týdně. „Jde o potkany, morčata, králíky, kusy zvěřiny nebo hovězího masa na kosti obohacené o potřebné doplňkové minerální přípravky,“ doplnila mluvčí. Mrchožrouti sice nemusí být v očích lidí populárními zvířaty, v ekosystému jsou ale nezbytní. „Bohužel jim z důvodu pytláctví, trávení nebo neuváženého užívání léčiv u domácích zvířat hrozí vyhubení,“ dodala Gronská.
