Olomouc trápí dvě rodiny bobrů na Nemilance. Pomoci by mohly pachové ohradníky
Se dvěma rodinami bobrů, kteří se usadili na Nemilance v Olomouci, nyní v souvislosti s čištěním a úpravami koryta bojuje zdejší magistrát. Na řadu tak přišly pachové ohradníky, které by měly zvířata zastavit. Bobři nemají přirozené nepřátel, jejich hráze jsou nebezpečné například při povodních.
Bobři mají v Olomouci dobré podmínky, dostatek potravy a nemají zde přirozené nepřátele, proto se jim tady daří. Jsou velmi chytří a činorodí, a pokud jim někdo odstraní hráz, rychle to zjistí a doslova přes noc postaví novou.
"Při loňských povodních jsem měl obavy, protože bobrem narušené stromy v zaplaveném prostoru nebo v podmáčené půdě představují nebezpečí," netají obavy primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO). Na Nemilance nyní probíhá čištění koryta, radnice proto začala používat pachové ohradníky, které by měly bobry zastavit. "Jsem zvědavý, zda se podaří bobří aktivity omezit," poznamenal ovšem primátor.
Bobři se v Olomouci pohybují v ramenném systému řeky Moravy i na přítocích a jsou téměř na všech uzavřených vodách i v okolí. Podle vedoucího odboru životního prostředí na radnici Petra Loyky jde o potomky bobrů, které ochránci přírody vraceli do krajiny v devadesátých letech minulého století.
První výsadek proběhl v listopadu roku 1991, v letech 1991 a 1992 bylo v Litovelském Pomoraví vysazeno celkem 20 bobrů evropských ze severovýchodního Polska, ke kterým v roce 1996 přibyl jeden pár bobrů z Litvy.
"Bobři se po mnoha letech vrátili do původního domova, ale jejich počty od té doby výrazně narostly, což by mohlo být důvodem k zamyšlení nad regulací početních stavů na základě výsledků prací odborníků," navrhuje nyní Loyka.
Bobři kromě stavění hrází často kácejí také nové stromy nebo keře, což v Olomouci není případ pouze Nemilanky. Lidé, kterým bobři něco poškodí, mohou podle platné legislativy získat náhradu za škodu způsobenou zvláště chráněným živočichem.
