Navzdory prognózám dnes devítiletý Dominik z Olomouce chodí. Překonal dětskou mozkovou obrnu
Devítiletý Dominik Půr z Olomouce se potýká s dětskou mozkovou obrnou, autismem a dalšími diagnózami, které vyžadují nepřetržitou péči. Lékaři se obávali, že chlapec pravděpodobně nikdy nebude chodit. Díky rehabilitacím a speciálním terapiím se na nohy nakonec postavil, jeho léčba je však nákladná.
Chlapec, který navštěvuje čtvrtou třídu speciální školy, má problémy s rovnováhou a koordinací, nemluví a nerozumí řadě běžných situací. Špatně snáší změny a nečekané situace, a proto vyžaduje nepřetržitý dohled a péči.
"Nebylo to snadné," popisuje, jak se rodina musela přizpůsobit novému rytmu, Dominikova maminka Veronika Půrová. Se synem pravidelně navštěvuje lázně a léčebny a chodí na ergoterapie. "Od samého začátku jsme využívali Vojtovu metodu, rehabilitační techniku pro léčbu hybných a psychomotorických poruch. Lékaři nám tvrdili, že syn pravděpodobně nikdy nebude chodit, a přesto se na nohy postavil," neskrývá radost Dominikova maminka.
Rodina využívala pomoc rané péče a sociální služby určené do sedmi let věku. "Bohužel jsme začali s touto službou až ve čtyřech letech. Také se nám asistentky často střídaly a než jsme se nadáli, Dominikovi bylo sedm," popisuje Veronika Půrová.
Rodina v současné době využívá odlehčovací služby v Centru Ostrůvek Olomouc a v organizaci ZET-MY a pomoc neziskových organizací Jdeme Autistům Naproti a Za Sklem. Sociální pracovníci a terapeuti zde pomáhají nejen chlapci samotnému, ale rodině zároveň dávají čas pro krátkodobý odpočinek.
Náklady na tyto služby ovšem přesahují osm tisíc korun měsíčně, což je pro čtyřčlennou domácnost s Dominikovým mladším bratrem moc. Rodině proto pomohla Nadace AGEL, která poskytla příspěvek ve výši dvacet tisíc korun.
"Smyslem naší práce je pomáhat tam, kde lidé sami nemají dostatek prostředků na řešení své situace," poznamenal ředitelka nadace Lucie Dvořáková.
