Světový unikát v olomoucké zoo. Na Svatém Kopečku jsou nová mláďata zoborožců
S chovem zoborožců malajských začali na Svatém kopečku v roce 2002. Až letos se ale v Zoo Olomouc těšili z prvních odchovů. Za poslední rok se přitom podařilo ve všech zahradách na světě odchovat mláďata pouze třikrát. Olomoučtí chovatelé tak patří ke světové špičce.
Od začátku chovu zoborožců malajských v roce 2002 všechna vylíhlá mláďata uhynula ve velmi raném věku. Ta letošní ale překonala kritické období a návštěvníci tak mohou nové přírůstky spatřit ve voliérách. „Úspěch podtrhuje skutečnost, že mláďata tohoto zranitelného druhu zoborožce se dle evidenčního systému ZIMS v posledních 12 měsících vylíhla pouze ve třech dalších zoo na světě,“ uvedl kurátor ptáků Jan Kirner.
Celý příběh začíná ale skoro před půl rokem. „Odchov zoborožců je náročný běh na dlouhou trať hned z několika důvodů. Nejprve v sobě musí oba ptáci najít zalíbení. I když si padnou do oka, není zdaleka vyhráno,“ vysvětlila mluvčí zoo Iveta Gronská. Aby ptáci zahnízdili, musí najít vhodný prostor, který simuluje dutinu stromu. V jeho výběru jsou zoborožčí samice opravdu vybíravé.
„V našem případě jsme se trefili do vkusu až po mnoha marných pokusech. Pokud jde vše tak, jak má, po několika dnech se v dutině samice kompletně zazdí,“ dodala mluvčí. Takové dobrovolné vězení je obranou zoborožců proti predátorům. V olomoucké zoo k zazdění došlo 16. června. „Po 17 dnech jsme objevili dvě snesená vejce, která poctivě zahřívala. Během doby inkubace samice přepeřuje, což je energeticky velmi náročný proces, při němž ji samec opět po celou dobu krmí,“ popsala Gronská.
Na konci července zaznamenali chovatelé zvuk, na který čekali. „Nejdříve šlo o jedno pípání mláděte, za týden bylo objeveno i druhé,“ popsala mluvčí. Samec tak měl najednou více práce a z jednoho hladového krku byly tři. „Upravili jsme krmnou dávku – k základnímu ovoci jsme zařadili sarančata, cvrčky a myší holata s přídavkem probiotik a vitaminominerálního přípravku. V září již byla mláďata zcela opeřená a zbývalo už jediné - rozbití „zdi“, která je doposud oddělovala od okolního světa, a opuštění dutiny,“ dodal Jan Kirner.
Celý proces od zazdění samice až po vylétnutí s novými mláďaty trval 104 dní. V lidské péči se může při odchovu stát, že samec se kvůli prudké změně situace začne vůči samici a mláďatům chovat nepřátelsky. To naštěstí nebyl případ olomoucké zoo. Nové přírůstky tak mohou lidé obdivovat ve voliérách na takzvané vrstevnicové cestě.
