Jak v zimě správně přikrmovat ptáky? Pomozte jim, ale s rozumem
Přikrmování volně žijících ptáků patří k oblíbeným zimním aktivitám. Když nastane období, kdy mají ptáci nedostatek přirozené potravy, mohou jim lidé pomoci a zároveň si užít pozorování rozmanitých druhů zblízka. Odborníci však upozorňují, že i přikrmování má svá rizika. Přečtěte si, jak správně na to.
Na krmítku se objevují nejen běžní obyvatelé zahrad a parků, ale i méně nápadné druhy, které bychom jinak spatřili jen stěží. Pravidelná péče o krmítko navíc vede děti k zájmu o přírodu a odpovědnému chování vůči zvířatům.
Odborníci však upozorňují, že i přikrmování má svá rizika. Nadměrné množství potravy může narušit přirozenou rovnováhu mezi druhy – zejména tam, kde lidé sypou ptákům velké dávky krmení každý den.
„U některých druhů, které kvůli zimnímu nedostatku potravy tradičně létají na jih, dokonce došlo k tomu, že část jejich populace migrovat přestala. Například většina pěnic černohlavých hnízdících v Německu dnes léta zimovat opačným směrem, na Britské ostrovy, kde má krmení ptáků dlouhou tradici a několik krmítek se dá najít za každým domem,“ popisuje redakci Drbny Jakub Hrouda z podcastu Ptačí řeči České společnosti ornitologické.
Na druhou stranu existuje řada druhů, které u nás sice přes zimu zůstávají, ale krmítka jako zdroj potravy nevyužívají. Pokud se to s přikrmováním přežene, může v krajním případě dojít k narušení přirozené rovnováhy a k nepřirozené převaze druhů, které se na krmítka naučily spoléhat.
K přikrmování je proto dobré přistupovat s rozumem a dodržovat několik zásad, které ptákům skutečně pomohou.
Ptákům prospívá pestrá nabídka různých druhů potravy:
Slunečnicová semínka jsou nejoblíbenější u většiny druhů.
Oves, proso a pšenice potěší vrabce a hrdličky.
Lojové koule nebo směsi s hovězím lojem jsou vhodné pro sýkory, brhlíky či strakapoudy.
Ovoce, například jablka ponechaná na stromech, využijí drozdi, kosi či kvíčaly.
V obchodech lze zakoupit i hotové směsi označené jako krmivo pro venkovní ptactvo nebo zimní směs. Zajímavou alternativou je výroba domácího tukového krmítka, a to například směsí semínek a loje, kterou lze zavěsit na větev.
V žádném případě bychom ptáky neměli krmit kuchyňskými zbytky. Ptačí trávicí systém je přizpůsobený jen na to, co mohou běžně v přírodě najít, a větší množství soli, cukru nebo koření by jim mohlo vážně ublížit. Ještě nebezpečnější je plesnivé nebo zkažené jídlo – tím se mohou otrávit úplně stejně jako lidé.
Rizikem je také možný přenos infekcí na krmítku, jelikož v přírodě se tolik ptáků na jednom místě téměř nikdy nepotkává. Pokud si všimnete, že na krmítku sedí nemocný pták, je nutné krmítko okamžitě vyčistit a dezinfikovat a alespoň dva týdny ptáky nekrmit.
„Ideální je požádat o totéž i sousedy, aby se centrum nákazy pouze nepřesunulo jinam. Nejčastěji se nákaza objevuje u zvonků zelených nebo pěnkav, jejichž počty právě kvůli infekcím v posledních letech klesají,“ doplňuje Jakub Hrouda.
I vodní ptáci potřebují správnou stravu
Přikrmování se netýká jen zpěvných ptáků. Lidé často krmí i kachny nebo labutě, a to především pečivem. Přestože malé množství chleba jim většinou neublíží, neobsahuje dostatek potřebných živin, takže pokud by ptáci dlouhodobě nejedli nic jiného, mohlo by jim to způsobit vážné problémy.
„Ostré hrany příliš suchého a tvrdého chleba jim navíc mohou poranit jícen. Mnohem lepší volbou, která je i energeticky hodnotnější a pomůže jim tak lépe překonat zimu, je listová zelenina, salát, hrách nebo kukuřice, a to čerstvá i rozmražená,“ dodává moderátor podcastu Ptačí řeči.
