St 12. 8. 2026Klára
Společnost

Děsivá historie psychiatrie: lékaři zkoušeli ledové koupele, rotující křesla i tisíce lobotomií

Markéta Hamerníková3 minuty čtení30. 11. 2025, 11:43
Děsivá historie psychiatrie: lékaři zkoušeli ledové koupele, rotující křesla i tisíce lobotomií
Děsivá historie psychiatrie: lékaři zkoušeli ledové koupele, rotující křesla i tisíce lobotomií · Foto: Lennart Nilsson, via Läkartidningen

Ještě před pár desítkami let vypadal „léčebný“ pobyt na psychiatrii zcela jinak než dnes. Místo terapie, empatie a bezpečí pacienty čekaly ledové koupele, přivazování k postelím nebo násilné zásahy do mozku. Strach z psychiatrie má své historické kořeny — přestože dnešní realita je zásadně jiná.

Nový díl podcastu Stop anorexii ukazuje, jak temnou cestu musela psychiatrie ujít, než se stala oborem, který dnes lidem skutečně pomáhá.

Ledové koupele a „vychladnutí emocí“

Jednou z nejrozšířenějších praktik 19. a začátku 20. století byly ledové koupele. Pacienta přivázali k vaně napuštěné vodou o teplotě ledové tříště — někdy na hodiny.

Mělo to „uklidňovat nervy“, ve skutečnosti ale lidé končili s podchlazením, šokem a traumatem. U žen se ledové koupele často používaly jako trest za „hysterii“, což byla tehdejší „diagnóza“ na jakékoli silné a nežádoucí projevy emocí.

Rotační křesla a elektrošoky

V 19. století se oblíbenou metodou stalo tzv. rotační křeslo. Pacienta posadili, pevně připoutali a točili tak dlouho, dokud nezačal zvracet nebo neomdlel. Předpokládalo se, že se „přeskládají tělesné tekutiny a pacient se zklidní“.

Další často využívanou metodou byly elektrošoky. Elektrokonvulzivní terapie se používá dodnes, ale v moderní, bezpečné a efektivní podobě. Je důležitá, život zachraňující a v mnoha případech jediná fungující léčba.

Jenže její začátky vypadaly jako ze středověké mučírny - bez anestezie, bez uvolnění svalů a bez jakékoliv přípravy pacienta. Lidé si při zákroku často lámali kosti, způsobovali si poranění hlavy a odcházeli s otřesem mozku.

Lobotomie: rychlá „oprava mozku“ za cenu života

Snad nejtemnější kapitolou historie psychiatrie je však lobotomie. Masově ji rozšířil americký neurolog Walter Freeman. Jeho "revoluční metoda" spočívala v tom, že lékař vrazil dlouhý kovový nástroj do oční jamky pacienta a několika pohyby „přerušil nervová spojení“. Zákrok se prováděl bez jakékoliv anestezie.

Ve vrcholném období své praxe prováděl Walter Freeman transorbitální lobotomii — tedy zákrok vedený přes oční jamku — u desítek pacientů denně. Zákrok často vedl k výraznému otupení emocí a snížení iniciativy, což tehdejší lékaři chybně vykládali jako „zklidnění“ či úspěch léčby. Právě tato změna chování bohužel vedla k tomu, že se metoda začala používat i tam, kde nešlo o léčbu, ale spíše o snahu potlačit nežádoucí projevy: u žen označovaných za „příliš temperamentní“ či u dětí s projevy vzdoru. Nejmladším pacientem, u kterého byla lobotomie zdokumentovaná, byly pouhé čtyři roky.

Moderní psychiatrie se od těchto praktik distancovala. Dnešní přístup je založený na respektu, práci s traumatem a psychoterapii. Cílem už není umlčet příznaky, ale porozumět člověku.

Podcast Stop anorexii připomíná, že strach z psychiatrie má historické kořeny — ale dnešní realita je zásadně jiná. I proto důležité je o minulosti mluvit. Protože se může zdát neuvěřitelné, že tohle všechno se dělo ještě poměrně nedávno.

Podcast Stop anorexii najdete na Spotify, Apple Podcasts, YouTube nebo Stopanorexii.cz.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
VIDEO: Detonace na Jesenicku. Pyrotechnici odpálili další výbušniny ukryté v mostuZprávy

VIDEO: Detonace na Jesenicku. Pyrotechnici odpálili další výbušniny ukryté v mostu

Zřejmě mnoho let jezdili řidiči na Jesenicku přes most, v jehož konstrukci byly ukryté desítky kilogramů trhaviny – kyseliny pikrové. První část náloží objevili stavbaři při demolici o víkendu, po vyzvednutí a řízeném odpalu práce mohly pokračovat. Brzy ale dělníci našli ještě větší množství trhaviny a do akce opět vyrazili policejní pyrotechnici.

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagrSpolečnost

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagr

Národní premiéry zemědělské techniky, rekordní počet zvířat na přehlídkách, mohutný peršeronský kůň, návštěvnická soutěž s hlavní cenou minibagrem, ochutnávky se šéfkuchařem Romanem Paulusem nebo rady od rybáře Jakuba Vágnera – to a mnohem víc nabízí mezinárodní agrosalon Země živitelka. Největší zemědělská událost roku začíná 20. srpna na českobudějovickém Výstavišti.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook