Poslední mládě roku 2025 v olomoucké zoo. Denně spořádá tisíce mravenců

„Snažíme se, aby se nic nepokazilo, a proto se co nejvíce snižujeme rizika, která by péči matky a jeho prospěch mohla narušit. I z tohoto důvodu ještě mládě nezavítalo ani do našeho fotoateliéru a dopřáváme jemu i matce klid,“ uvedla ošetřovatelka Hana Dostálová. Jasné ještě není ani pohlaví mláděte. „To budeme znát zhruba za dva měsíce. Na váze přibývá, což je známka dobrého vývoje,“ dodala ošetřovatelka.

S chovem mravenečníků začali na Svatém kopečku v roce 2003. Tehdy byl první pár dovezen do Česka. „Na území České a Slovenské republiky patří Zoo Olomouc k jedněm z mála chovatelů, kterým se daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat a k dnešnímu dni se zde narodilo již 22 mláďat,“ vysvětlila mluvčí zahrady Iveta Gronská.

Chov mravenečníků v péči člověka je totiž problematický kvůli nepřítomnosti termitů v potravě. Mravenečníci totiž ve volné přírodě každý den spořádají až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi polykají i kamínky a písek, což podporuje jejich trávení. „Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitamíny. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích,“ dodala mluvčí.

Ve volné přírodě se mravenečníci vyskytují v pralesích Jižní Ameriky. Mají částečně ovíjivý ocas, který stejně jako dlouhé drápy využívají ke šplhání na stromy. Tam potom hledají mraveniště či hnízda včel. „Hledat mraveniště v korunách stromů může někomu připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích,“ uzavřela mluvčí.