Absurdita roku: Jednotné hlášení přineslo firmám jen retroaktivní chaos
Letošní ročník podnikatelských anket Absurdita roku a Paragraf roku ilustruje střet mezi snahou o deregulaci a nezkrotným apetitem státu po datech. Podle evropských statistik z každého eura vytvořeného soukromým sektorem padne plných 12 centů jen na plnění administrativních povinností.
Nejhorším byrokratickým předpisem se stalo jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Přestože mělo administrativu zjednodušit, v praxi podle odborníků pouze přesouvá systémové problémy státu na firmy.
„Nový systém je zaváděn bez dostatečného praktického ověření za účasti malých a středních zaměstnavatelů nebo mzdových a účetních kanceláří. Zákon přináší i retroaktivní chaos. Sice nabyl účinnosti 1. 1. 2026, ale systém se plně rozběhl až v dubnu. Podle přechodných ustanovení musí firmy v období od dubna do června zpětně dohlásit data za leden až březen, což v praxi znamená dvojí práci a opravování již uzavřených období,“ doplňuje prezidentka Komory daňových poradců ČR Petra Pospíšilová.
Václav Svoboda z kanceláře SVOKO dodává, že zákon jasně ukazuje, že bez skutečného sdílení dat mezi úřady administrativu zjednodušit nelze. Zátěž se pak jen přesune na samotné firmy.
Paragraf roku: Odvaha k deregulaci
Naopak nejlepší normou roku se stala novelizace, která výrazně zvýšila limity pro povinný audit firem. Tento krok osvobodil od finančně i časově náročné povinnosti tisíce malých a středních českých podniků.
„Tato změna šetří čas i peníze tisícům podnikatelů, aniž by ohrozila transparentnost trhu. Stát tímto krokem přestal považovat audit za univerzální řešení. A to je dobře. Povinnost zůstává tam, kde dává skutečně smysl,“ zdůrazňuje Václav Svoboda.
Systémový problém regulace
Tajemník úřadu Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič připomíná, že džungli norem je třeba prosekávat systematicky a změny posuzovat podle toho, kolik hodin neproduktivní činnosti firmám reálně ušetří.
„V kontextu ankety je paradoxem – někdo by mohl říct absurditou – že v právním státě se předpisy ruší zase jen předpisem, jemuž se musí povinné osoby přizpůsobit. Soukromý sektor do značné míry živí stát a prosperita celé země je odvislá od prosperity firem,“ shrnuje Minčič.
