V olomouckých parcích půjde letos k zemi 160 nemocných stromů
Zhruba 160 starých a nemocných stromů bude letos pokáceno ve třech rozlehlých parcích, které lemují historické centrum Olomouce. V tomto a příštím roce pak bude v městských parcích vysázeno bezmála 200 nových stromů. Desítky dalších dřevin budou ošetřeny, řekl dnes novinářům provozní náměstek pro zahradnickou činnost Výstaviště Flora Zdeněk Šup. Revitalizace městských parků bude stát několik milionů korun, přičemž většinu nákladů by měla pokrýt dotace ministerstva životního prostředí.
Prvních 34 stromů bude v parcích pokáceno do konce týdne. „Jedná se o sedm stromů ve Smetanových sadech, 14 stromů v Čechových sadech a 13 stromů v Bezručových sadech," uvedl Šup. Na podzim pak bude pokáceno dalších 128 stromů. Pokáceny budou například jehličnany, které poškodilo sucho a kůrovec. Jehličnany rostou v parcích od 70. let minulého století, kdy tam byly ponechány po výstavách či krátkodobých expozicích. K zemi půjdou také staré a nemocné listnaté stromy. Další vlna kácení začne v roce 2021, kdy by měla být v parcích odstraněna zhruba stovka stromů.
Podle architekta Radka Pavlačky ze společnosti Zahrada Olomouc, která dohlíží na údržbu parků, má plánované kácení starých a nemocných stromů pomoci ozdravit více než sto let staré porosty. „Kácet se bude v hustých porostech, nepadnou solitérní stromy," uvedl. Zároveň bude založena mladá generace dřevin. „Vzniknou v porostech místa s dostatečným osluněním, aby se zde mohly nasadit nové stromy, které budou postupně nahrazovat umírající generaci," podotkl.
Staré a nemocné stromy budou v parcích káceny pod dohledem odborníků, jelikož ve stromech můžou mít úkryt netopýři. „Biologický průzkum potvrdil, že olomoucké parky jsou cenným biotopem pro netopýry, ptáky i hmyz," upozornil vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.
Poslední velká úprava dřevin byla v olomouckých parcích provedena v roce 2016, kdy byla kvůli nebezpečné nákaze vykácena obnovovaná Rudolfova alej ve Smetanových sadech. Rychle se šířící nemoc slizotoková nekróza, na kterou neexistuje účinná léčba, tehdy napadla v aleji protínající městský park třetinu z více než 200 vysazených jírovců. Na jejich místě byly poté vysázeny odolnější lípy velkolisté. Historie městských parků v Olomouci sahá do 20. let 19. století. Rozloha zeleného prstence tvořeného Smetanovými, Čechovými a Bezručovými sady se postupně rozrostla na více než 47 hektarů. Hlavní aleje měří téměř 2500 metrů.
