Nábor dárců kostní dřeně naplňuje můj život, říká oceněná sestra z olomoucké nemocnice Ingrid Venclíková
Na Ústavu imunologie Fakultní nemocnice Olomouc pracuje Ingrid Venclíková jako všeobecná sestra od roku 1990, o dva roky později pak začala „svými“ lidmi plnit Český národní registr dárců dřeně. V její kanceláři byste v desítkách šanonů našli údaje více než 21 251 potenciálních dárců. To znamená asi tolik, jako kdyby se pro pomoc nemocným s chorobami krvetvorby rozhodl celý Vyškov.
Stačí jen těchto pár čísel a je zřejmé, že Zvláštní cena Adolfa Borna, kterou Ingrid Venclíková obdržela na nedávném slavnostním večeru Nadace pro transplantace kostní dřeně a Českého národního registru dárců dřeně v pražském Obecním domě, je ve správných rukou. Oficiální zdůvodnění ocenění pro olomouckou sestru totiž zní „za nezištnou, obětavou a hlavně dlouhodobou pomoc při náborových akcích“.
Ke své nynější práci se přitom Ingrid Venclíková dostala trochu náhodou. Začínala totiž v roce 1984 na oční klinice. „Z ní jsem šla na mateřskou a pak nastoupila na oddělení imunologie. Sháněli tehdy sestru právě pro odběry. To ještě ani nefungoval národní registr,“ popisovala osudové rozhodnutí. Registr byl založen v roce 1992 a FN Olomouc se stala součástí sítě spolupracujících center. „Největší zásluhu na tom má docentka Adéla Bártová, průkopnice oboru transplantační imunologie. Když jsem začínala, říkala mi: ´Inko, to bude práce přesně pro vás.´ A měla pravdu,“ usmívala se Venclíková. „Jsem vděčná za to, že jsem docentku Bártovou potkala. Měla jsem také možnost osobně a pracovně poznat zakladatele registru, pana primáře Vladimíra Kozu. Ani jeden už bohužel není mezi námi, ale já na ně s láskou vzpomínám, byli to vzácní lidé,“ vyznala se.
Za téměř třicet let, co v oboru pracuje, pozoruje obrovskou změnu ve vnímání dárcovství kostní dřeně. „Už se dostalo do všeobecného povědomí veřejnosti. V začátcích se počty potenciálních dárců pohybovaly v desítkách ročně, dnes už jsou to tisíce. Ale stále obdivuji každého, kdo se do registru přihlásí. Mám radost, že jsou mladí lidé tak citliví,“ pochvalovala si.
Pod olomoucké náborové centrum přitom spadají i centra ve Zlíně a Uherském Hradišti. „Tam pro nás pracuje paní Zdenka Wasserbauerová, která už ke vstupu do registru přesvědčila kolem deseti tisíc lidí. V legraci říkám, že na Zlínsku a Uherskohradišťsku díky ní musí být v registru snad už každý,“ vyzdvihla záslužnou práci kolegyně. S navyšováním počtu dárců také významně pomáhá Armáda České republiky. „Za vojáky jezdíme do Vyškova. Komunikace s nimi je úžasná, všechno mají skvěle zorganizované. Díky tomu jsme schopní nabrat během jednoho dne až tři sta dárců, a to těch nejžádanějších, mladých a silných mužů,“ doplnila s úsměvem. Nezanedbatelné jsou taky počty dárců ze středních škol a olomoucké Univerzity Palackého. Například na přírodovědecké fakultě se během jedné akce podařilo získat zhruba 250 nových dárců.
Není potom divu, že se olomoucké dárcovské centrum vloni stalo nejúspěšnějším v České republice. Z celkového počtu 9002 potenciálních dárců prošlo olomouckým centrem 4237 lidí. „Národní registr dárců vloni oslavil pětadvacáté výročí vzniku a za celou dobu jeho existence to bylo vůbec nejvyšší číslo,“ upozornil lékař Ústavu imunologie FN Olomouc doc. MUDr. František Mrázek, Ph.D. Zásluha Ingrid Venclíkové na tomto úspěchu je podle něj nesporná. „Ingrid je pro svou práci skutečně zapálená, což oceňují i naši dárci, kteří při vstupu do registru i vyšetřeních před darováním kostní dřeně často zmiňují její mimořádně vstřícný přístup,“ ocenil Mrázek.
Na usměvavé sestře je na první pohled vidět, že ji práce baví. „Jsem za tu práci nesmírně vděčná,“ přitakala. „Baví mě a naplňuje můj život smyslem. Prostě vím, že to k něčemu je. Mám obrovské štěstí, protože ne každému je přáno, aby jeho práce byla taková,“ dodala nadšeně.
