Do olomoucké zoo přijel na půl roku mravenečník z Opole.
Nově přicestovalý mravenečník Hektor má už po karanténě a může se směle zhostit svého úkolu. Ze Zoo Opole přijel pouze na dobu určitou, a to přesně do konce března roku 2015. Do té doby by se měl zasloužit o další mládě místního chovu.
Dlouletý samec jazykovou bariéru překonal zdárně, navíc jeho partnerka jistě není taková „semetrika“ jako jeho polská Dorotka, která mu často uštědří i pohlavek. Z pětileté Tary z olomoucké zoo má ale prozatím respekt. „Už spolu chodí, ale ještě stále mají odlišné názory. Jelikož samice bývá v říji po 30-40 dnech a právě ji očekáváme, necháme se překvapit, zda se do té doby domluví,“ dodává s nadsázkou jejich ošetřovatelka Hana Dostálová. 29. 11. si celý svět připomíná Světový den mravenečníků.
CHOV V ZOO, ŽIVOT VE VOLNÉ PŘÍRODĚ
Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jediným chovatelům, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé Tami. Tehdy to byl jediný pár, který žil v českých a slovenských zahradách. Taminu coby matku a babičku všech odchovaných mláďat najdeme v Zoo Olomouc dodnes. Těší se věku 12 let. Poslední 6. mládě Tequila se zde narodilo 17. 3. 2013. Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují poměrně běžně, avšak jejich odchov v zajetí je problematický i pro renomované zoo. Důvod obtížného odchovu mravenečníků v zajetí se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Tato pro ně nejdůležitější část jídelníčku se nesnadno nahrazuje. Na krmení v zahradě podáváme jemně namleté maso s vejci, notnou dávka hmyzu, banány, ovesné vločky, jogurty, granule pro hmyzožravce, sušené mléko a minerály s vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích.
OBECNÉ INFORMACE
Mravenečník čtyřprstý, zástupce skupiny chudozubých, žije v oblastech Jižní Ameriky. Dospělý jedinec váží 2,5-8,5 kg. Ocas má částečně ovíjivý, a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními prackami s dlouhými drápy se brání. V předních končetinách má velkou sílu, trhá jimi i kusy dřeva. Aktivuje hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity a občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích mravenci a budují svá hnízda právě ve větvích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepují i určité množství substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě.
Autor: Zoo Olomouc
