Na pole dance se někdy nahlíží jako na něco nevhodného a provokativního. Přitom je to sport jako každý jiný. Důkazem může být i to, že se každoročně pořádá Mistrovství České republiky v pole sportu.
Díky stále většímu zájmu u nás vznikají nová taneční studia zaměřená na pole dance. Manželé Michaela a Štěpán Páťalovi v roce 2014 založili v Olomouci taneční studio Tancelář. Štěpán Páťal je umělecký fotograf, který se specializuje na focení pole sportu. Michaela Páťalová patří do lektorského týmu a pole dance dělá už víc jak pět let.
Rozdíl mezi pole sportem a pole dancem je v tom, že pole sport zahrnuje pouze posilování, nácvik jednotlivých prvků a kombinací. Pole dance je už více o tancování a propojuje jednotlivé prvky na tyči s tancem ve spojení s hudbou.
Vy jste z baletu přešla na pole sport. To mi nepřijde jako typický postup. Jak jste se vlastně k pole sportu dostala
Michaela: Taky je tam tyč (smích). Ještě předtím než to bylo u nás běžné, tak jsem si o tom něco našla na internetu a hrozně mě to nadchlo. Řekla jsem si, že tohle mě bude hrozně bavit. Když se v Česku vyskytly první možnosti a studia, tak jsem vyjela. Ty začátky byly krušné, protože se nedá srovnat, na jaké úrovni byl pole sport tehdy a jak je na tom teď. Před takovými pěti šesti lety to byla doba kamenná.
Máte i svojí tyč doma v obýváku?
Štěpán: Doma už tyč nemáme. Když jsme jí tam měli, tak jsem jí využíval nejvíc já, když jsem si svlékal ponožky (smích).
Michaela: Většinu svého času trávím tady ve studiu, takže těžko říct, kde jsem víc doma.
Štěpán: Nemá smysl mít doma tyč, protože jsme 18 hodin denně tady. Domu se chodíme jenom vyspat.
Co je to vlastně pole sport?
Michaela: Je to spojení síly, flexibility, ladnosti a bolesti. Není to sport pro žádné princezničky. Ale stává se, že i princezny zatnou zuby a nakonec se zocelí. Počet klientek, které po první lekci řekly, že to není pro ně, bych spočítala za dva roky provozu na prstech jedné ruky. Pole sport je specifický v tom, že se neustále učíte něco nového a posouváte se vpřed.
Pole dance je některými lidmi vnímaný jako něco nevhodného a erotického. Setkáváte se často s tímto dogmatem?
Štěpán: Naštěstí už tolik ne. Chceme překročit ten stín, který tady byl ve společnosti před několika lety a bohužel ještě někdy přetrvává, že je to tanec u tyče. A myslím si, že se nám to daří. Tohle není tanec u tyče. To je tanec na tyči. Dokazuje to i to kolik se tady u nás učí dětí. Není to žádné šantánové tančení. Občas se s tím setkáváme u lidí, kteří vůbec nevědí, která bije.
Michaela: Je docela překvapivé, že se to stává většinou u mladých lidí, i když by to člověk čekal spíše u těch starších. Těmto kverulantům bych vřele doporučila přijít si na vlastní kůži vyzkoušet, o co jde. Už po prvních pěti minutách zaručeně změní názor.
Štěpán: Rozhodně to tady neděláme jakkoliv lascivně. Ano je například potřeba mít oblečené kraťasy a nějaký top, kvůli tomu aby se dalo vyšplhat a neklouzalo to. Ale nedělá se to v tangách a krajkových podprsenkách.
Může pole sport nahradit fitness centrum nebo ho dokonce v něčem předčít?
Michaela: Může. Ale někdo zase nemusí mít rád tenhle styl výuky, tak raději jde do fitka, kde si sám zvedá činky. Sem právě chodí lidi, které to ve fitku nebaví. Když člověk dělá pole sport, tak určitě k tomu nemusí chodit navíc do posilovny, aby byl lepší.
Štěpán: U nás v rodině otvírá okurky už jenom moje žena (smích). Já jsem to už vzdal. Větší sílu má rozhodně ona.
Je potřeba trénovat dennodenně, abyste si udržela kondici?
Michaela: Určitě. Na tyči jsem v podstatě denně. Do tréninku započítávám, i když učím. Protože neustále musím vysvětlovat a předcvičovat. Většinu svého času trávím hlavou dolů jako netopýr (smích). Můj trénink probíhá po zavíračce každý den. Pole sport se pořád neustále vyvíjí a já jako lektorka musím být pořád vepředu a zlepšovat se. Někdy si udělám v sobotu volno, ale to je málokdy (smích).
Když sleduju pole dance tanečnice, tak mi připadá, že je nic nemůže bolet. Vypadá to, že jsou tak ohebné a že nemohou mít například problémy s páteří. Je to pravda?
Štěpán: Jsou dokonce fyzioterapeuti, kteří to doporučují lidem, kteří mají problémy s páteří. Na druhou stranu je to individuální. Například, když někdo bude mít problémy s plotýnkami, tak to pro toho člověka nebude vhodné. Ale například pro lidi se skoliózou to může být dobré.
Michaela: Pole sport sám o sobě trochu bolí. Nějaká ta modřina a odřenina je samozřejmostí. Ale co se týče bolesti kloubů nebo páteře, tak by ho nic bolet nemělo. Tím jak se neustále udržuje v pohybu a pravidelně trénuje, tak by měl být v pohodě. Myslím si, že tady platí heslo – sportem ke zdraví.
Jak vzniklo vaše taneční studio?
Michaela: Byl to můj sen, protože celý život tancuju a pole dance jsem dělala v té době už několik let. Dokončila jsem školu a měli jsme s manželem svatbu. Říkali jsme si - co teď? Tak jsme spojili to, co umíme. Manžel je přes marketing a v podstatě studio vede a já jsem tady přes tanec a jsem taková umělecká vedoucí.
Jak byste Tancelář popsali?
Štěpán: Jsme ryze české studio. Nechceme si hrát na nějaký pole – něco. Chceme se jmenovat česky, chceme být spjatí s městem. Nesnažíme se hrát si na něco, co nejsme. Nemusíme být za každou cenu trendy. Chceme, aby se u nás lidé cítili dobře. Všechno začíná už od kliky. Už když náš zákazník dole otevře dveře, tak se musí cítit dobře. Není to jenom o pole sportu. Jasně pole dance je důležitý, ale je to jenom marmeláda v koblize. I to těsto kolem je důležité.
Michaela: Lidi se tady jenom nezocelí a nenaberou sílu, ale odrazí se to u nich i v životě. Jdou si potom intenzivněji za svým cílem a získají disciplínu. Za ty dva roky, co Tancelář běží, musím potvrdit, že lidem mění životy v pozitivním slova smyslu. Klienti, kteří u nás absolvují trénink, jsou potom sebevědomější a jinak o sobě smýšlejí. Jsem na ně moc hrdá. A taky u nás vzniká mnoho nových přátelství.
Může u vás začít i naprostý začátečník?
Štěpán: U nás člověk může začít hned. Hned zítra se můžete zaregistrovat a začít trénovat. Není pravdou, že člověk, který chce u nás začít, musí mít nějakou fyzičku.
Co jsou to tzv. „tanclíci“?
Štěpán: Jsou to placky, které náš klient může získat tím, že určitý trik ovládá. Ono to ze začátku vypadá trochu infantilně, jako bychom si hráli na skauty, ale kdybyste viděl, jak tady 45 letá maminka chce získat tanclík a je na to hrdá. Je to někdy velmi vtipné, když vidíte, jak se tady hádá dcera s maminkou, kdo má jakého tanclíka. Máme dokonce i měsíční výzvy. Pokud splníte měsíční výzvu, tak se můžete zapojit do losování o taneční tyč. Zároveň ale nic z toho není povinné.
Jak vypadá lekce pole sportu? Probíhá celá hodina na tyči nebo se cvičí i nějak jinak?
Michaela: Na začátku je intenzivní rozehřátí. Nějaké rozběhání, aby se zahřálo tělo. Někdy to bývá víc s tyčí, někdy méně s tyčí, ale vždy se posiluje. Intenzivně se krátce projede celý svalový aparát i s krátkým strečinkem. To vše nezabere víc jak 20 minut a může se přejít k samotné výuce práce s tyčí – nejrůznější točky, šplhy, prvky, triky a jejich kombinování – to vše na obě strany. Závěr lekce je věnován krátkému protažení a zklidnění.
Jak je to u vás s obsazeností kurzů? Je o pole dance zájem, nebo ne?
Michaela: Musím říct, že docela praskáme ve švech. A já se tomu absolutně nedivím, protože pole sport je extrémně zábavný a návykový. Kurzy pro začátečníky jsou v podstatě pořád plné, dětské kurzy to samé. Náš systém je, ale docela vstřícný a kapacitně to zvládáme. Určitě by nebyl problém nějaké lekce přidat. Tím, že máme velký lektorský tým, tak se dá navyšovat.
Štěpán: My docela pružně reagujeme na poptávku. Přidáváme dopolední hodiny. Ve čtvrtek jsme například přidali kurz pro začátečníky, který začíná v 8 večer. O klienty sice nouzi nemáme, ale nikoho neodmítáme. Každý kdo by chtěl přijít, tak se k nám určitě dostane.
V Tanceláři se vyučují kromě pole sportu i další taneční žánry...
Štěpán: Spojujeme i zajímavé žánry. Dáváme dohromady například pole sport a balet. Máme tady hodiny latino pole, což je docela zajímavé. Nebo například zumba s pole dance, to je strašně zábavné a je to spíše na vyblbnutí. Naše lektorka pustí šílené písničky a je to o vypouštění adrenalinu. Myslím si, že je to docela úspěšné.
Zúčastnila se některá z vašich lektorek Mistrovství České republiky v pole sportu?
Štěpán: Michaela se ho jednou zúčastnila. Bylo to, ale komplikované v tom, že jsme zrovna v tu dobu otevírali Tancelář, takže nebyl čas na trénink. Upřímně den předtím, než jsme tam jeli, jsme ještě malovali strop. Já před ní, ale smekám, protože se dostala až do finále.
Chodí k vám i zákaznice, které je například víc jak šedesát let?
Štěpán: Ano, chodí a je vynikající. Je už v nejpokročilejší kategorii a předtím nikdy nedělala žádný sport. Už k nám chodí rok a půl.
Michaela: Vůbec to není o věku. Pokud člověk nemá vyloženě nějaké zdravotní omezení a zákaz od doktora, tak je to jedno.
Pokud vás pole sport zaujal a chtěli byste si ho zkusit na vlastní kůži, tak není nic jednoduššího než se zaregistrovat přes webové stránky Tanceláře a začít trénovat. Navíc každý, kdo se zaregistruje, dostane volnou hodinu zdarma. Můžete se přijít podívat a zjistit jestli to je pro vás to pravé.
Pole sport je rozdělený do několika kategorií. Najdete zde kategorii pro naprosté začátečníky, pro mírně pokročilé, pokročilé a velmi pokročilé. Přechod do vyšší úrovně vám doporučí samotná lektorka. Pokud byste chtěli zkusit něco jiného než pole sport, tak si můžete vybrat z dalších lekcí zde: www.tancelar.cz.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
